Iveta Langrová
Lormova doteková abeceda a její využití v komunikaci s hluchoslepými




Úvod
Potřeby hluchoslepých osob žijících v České republice jsou v současné době uspokojovány dvěma organizacemi: "LORMem - společností pro hluchoslepé", která vznikla v roce 1991, a Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR, konkrétně oddělením nazývaným "Servis hluchoslepým", které bylo zřízeno v červenci 1994. V průběhu jejich existence bylo znovu uvedeno do praxe užívání "Lormovy dotekové abecedy". Její výuka se stala součástí rekondičních pobytů i individuálních výcvikových jednotek. Každá z organizací se, pokud je nám známo, přiklání k jinému modelu "doteků" a to zejména při vyjádření písmen s háčkem a čárkou.

Toto pojednání je míněno jako návrh na sjednocení výše uvedených rozdílů a zavedení nových, dosud neužívaných a nepublikovaných způsobů taktilního vyjádření v rámci Lormovy dotekové abecedy. Úvodem předkládáme k posouzení či doplnění naši verzi základního popisu Lormovy dotekové abecedy a to již s navrhovanými změnami. V dalším bodě poté naše nová stanoviska zdůvodníme.

Rádi bychom, aby výsledná, oběma organizacemi, popř. dalšími osobami (hluchoslepými, odborníky, veřejností apod.), smluvená a akceptovaná nová verze Lormovy dotekové abecedy sloužila k usnadnění, urychlení a tím vyššímu využívání tohoto komunikačního systému v běžném životě hluchoslepých osob.

Základní popis Lormovy dotekové abecedy v jeho navrhované podobě
Lormova doteková abeceda je abecední komunikační systém, který je určen k přímé, interpersonální komunikaci zejména mezi hluchoslepými navzájem či mezi hluchoslepým a jeho intaktním sociálním okolím.

Předpokládá znalost významu slov složených z kombinace písmen a struktury jazyka (členění slov do vět, vzájemných vztahů mezi slovy a větami), je proto vhodná zejména pro hluchoslepé, kteří si osvojili čtení a psaní (černotisk, Braillovo písmo) či ke komplexnějšímu vyjadřování používají prstové abecedy.

Jednotlivá písmena abecedy jsou v ní vesměs znázorněna pomocí bodů či tahů na prstech a v dlani levé ruky hluchoslepé osoby.

Vysílání informace klade na dotyčného ve srovnání s jejím příjmem daleko vyšší nároky vzhledem ke koordinačně motorickým schopnostem, proto bylo dohodnuto, že osoba lormující (sdělující) vysílá doteky pravou rukou a hluchoslepá osoba lorming přijímá (naslouchá) rukou levou. Komunikující osoby přitom stojí či sedí vedle sebe, sdělující vlevo od hluchoslepého. Tato nepsaná dohoda vychází z majoritního zastoupení praváků v české populaci. Pokud by hluchoslepé osobě nečinilo potíže porozumět sdělení psanému do pravé dlaně, není problém, aby levák vysílal svou dominantní rukou a stál vedle hluchoslepého vpravo. Při psaní do pravé dlaně zůstávají veškeré doteky lokalizovány na tomtéž místě (písmeno "A" místo na vrcholku palce levé ruky, na vrcholku palce pravé ruky apod.).

Nácvik Lormovy dotekové abecedy, včetně uchování symboliky všech písmen v paměti, považujeme za ne příliš náročný. Intaktní osoby toto, dle našich zkušeností, zvládají v průměru od třiceti minut do třech hodin čistého času. Hluchoslepé osoby však k dosažení tohoto cíle potřebují zpravidla více času.

K usnadnění komunikace s intaktní osobou lze vyrobit speciální rukavici. Jako nejvhodnější se jeví světlý, tenký a hladký materiál, na který se vodovzdornými barvami nanášejí všechny body, tahy a písmena latinské abecedy přibližně tak, jak je znázorněno na obrázku Lormovy dotekové abecedy. Při vytváření této pomůcky je důležité, aby měl hluchoslepý rukavici přímo nasazenu a nedošlo k chybnému zakreslení jednotlivých značek. Taková rukavice by mohla umožnit komunikaci s hluchoslepým kterékoli intaktní osobě za předpokladu, že tato osoba bude v úvodu seznámena se způsobem taktilního vyjádření všech vyznačených liter (je nutno upozornit např. na to, že pohyb prováděný u písmene R (trylek), nelze graficky znázornit): Samohlásky znázorňujeme dotekem na koncových článcích prstů

A - bod na vrcholku palce
E - bod na vrcholku ukazováčku
I - bod na vrcholku prostředníčku
O - bod na vrcholku prsteníčku
U - bod na vrcholku malíčku

U dlouhých samohlásek se v místě doteku ukazováček partnera mírně pohybuje shora dolů a zdola nahoru (od špičky prstu směrem k dlani). Nikterak nerozlišujeme písmeno "ú" a "ů". U písmene "ě" je tento mírný pohyb proveden zleva doprava po koncovém článku ukazováčku. Klientovi lze poukázat na analogii s grafickým znázorněním v latinské abecedě (čárka nad E - svislý pohyb, háček nad E - vodorovný pohyb). Na prstech ruky jsou umístěny rovněž některé souhlásky, a to:

a) v podobě tahu středem prstu od jeho špičky až po jeho kořen (směrem k dlani)

T - tah na palci
B - tah na ukazováčku
D - tah na prostředníčku
G - tah na prsteníčku
H - tah na malíčku

Prodloužením tahu písmene D až do dlaně (téměř k zápěstí) vzniká písmeno L.

b) v podobě tahu na vnější hraně prstů ruky směřující vždy k vrcholku prstu
P - tah po ukazovákové hraně od ohbí palce nahoru
Q - tah po malíkové hraně

c) písmena tvořená stiskem jednoho či více prstů mezi palec a ukazovák komunikačního partnera
J - stisk vrcholku prostředníčku dvěma prsty
F - současný stisk hrany ukazováčku a prostředníku (přitisknutí obou prstů k sobě navzájem)
CH - současný stisk hrany prsteníčku a malíčku (přitisknutí k sobě navzájem)

Na dlani jsou pak v podobě bodu či bodů umístěna tato písmena:
M - bod pod malíčkem
N - bod pod ukazováčkem
V - bod pod palcem
W - dvakrát opakovaný bod V (pod palcem)
C - bod na zápěstí
K - současný přítlak čtyř prstů do středu dlaně (ruka ve tvaru špetky)

Tahy na dlani představují písmena
S - kroužek v dlani
Z - šikmý tah přes dlaň směřující od palce k malíčku
X - tah přes zápěstí od palce k malíkové hraně ruky
Y - tah přes kořeny prstů od ukazovákové k malíkové hraně ruky

Specificky znázorňujeme písmeno
R - trylek v dlani - zpravidla představovaný současným dotekem prostředníčku s prsteníčkem a následně poté ukazováčku partnera v dlani hluchoslepého (v podobě rychlého zákmitu)

Pro snazší zapamatování základní abecedy a její lokalizace předkládáme toto dělení:
Samohlásky A, E, I, O, U
Prstové tahy T, B, D, L, G, H
Body zdvojené (opakované) W
Tahy navzájem rovnoběžné P - Q X - Y
Body či stisky zrcadlově převrácené M - N F - CH
Originální doteky J, S, K, R, Z
Ostatní C, V

Písmena s háčkem symbolizujeme opakováním (zdvojením) dané hlásky (zpravidla pohybem v původním a opačném směru - tam a zpět) - toto pravidlo se týká rovněž dlouhého tvrdého Y ("ý"). V případě písmene s háčkem, které je v Lormově dotekové abecedě znázorněno jako bod postupujeme obdobně jako u dlouhých samohlásek či "ě" - drobným rozkmitem v místě daného bodu ("ň", "č"). U písmene "ř" trylek opakujeme dvakrát za sebou.

Číslice a otazník vpisujeme v jejich klasické podobě do dlaně hluchoslepého. V případě, že hluchoslepý nezná arabské číslice, např. z důvodu jeho vzdělávání pouze v bodovém písmu, lze se s ním dohodnout na tomto postupu: před každým číslem napíšeme do dlaně hluchoslepého obdobu číselného znaku (stranově obrácené L), za nímž bude následovat příslušné písmeno tak, jak je tomu v Braillově písmu (A = 1, B = 2, C = 3, D = 4, E = 5, F = 6, G = 7, H = 8, I = 9, J = 0).

Sdělování odpovědi ve smyslu "ano - ne" lze provádět dotekovou zkratkou, kde bod A = ano a bod N = ne.

Konec slova signalizujeme přiložením celé plochy dlaně na dlaň hluchoslepého. Konec věty pak tímto, avšak dvojitým dotekem. Při zautomatizování příjmu informací hluchoslepým tyto signály v podstatě odpadají, neboť k pochopení sdělení postačí kratší přerušení lormingu.

Při chybném "napsání" písmene signalizujeme omyl poklepem na hřbet ruky hluchoslepého a celé slovo "píšeme" znovu od začátku. Opakování slova lze vynechat, pokud hluchoslepý sám správně vyjádří literu, kterou partner sdělil mylně (hluchoslepý během příjmu na základě znalosti jazyka a předchozích přijatých informací může někdy předvídat následující hlásky či slova).

Je důležité, aby se hluchoslepý v průběhu výuky nenacházel pouze v roli příjemce, ale také sám informace pomocí Lormovy dotekové abecedy předával. Nácvik Lormovy dotekové abecedy by měl probíhat bez zrakové kontroly hluchoslepého. Ta může sice ulehčit zapamatování a rozpoznání písmen, popř. určení lokalizace litery při vysílání informace, nevede však k vytvoření dovednosti porozumět dotekům jako takovým, což je cílem výuky např. u slabozrakých hluchoslepých s progredující vadou. Osoby, které jsou v roli jakéhosi tlumočníka do Lormovy dotekové abecedy, musí ovládat vysílání informace rovněž bez zrakové kontroly, a to pro případ přelormování psaného textu, kdy je čtený text (fixovaný zrakem) okamžitě rukou převáděn do Lormovy dotekové abecedy.

Obecně lze ještě upozornit na problematiku taktilně defenzivních jedinců, kteří na místo jakékoli komunikační techniky, při níž dochází k tělesnému kontaktu partnerů, uvítají spíše techniku řekněme personálně netaktilní, jakou je psaní bodového písma na psacím stroji aj.

Odůvodnění změn a výše předložených návrhů
Znázornění všech písmen abecedy ponecháváme beze změny, tedy tak, jak bylo popsáno v Tyflologických listech 1 - 2/ 1994 (Jakeš, Husáková).

Navrhujeme časově úsporný, jednoznačný a paměťově méně náročný způsob vyjádření písmen s háčky a s čárkami. Dosavadní verze české Lormovy dotekové abecedy tuto oblast řešily následovně:

Z metodického sdělení J. Jakeše a V. Husákové (str. 68) uvádíme: "Dlouhé samohlásky - uchopení posledního článku prstu příslušné samohlásky a plynulé potáhnutí směrem ke konci prstu." V praxi jsme se však při lormingu samotných hluchoslepých často setkávali se záměnou směru tahu prstových souhlásek. Dlouhé samohlásky byly v důsledku toho později chybně identifikovány a chápány jako příslušné souhlásky.

U písmen s háčkem doposud obě organizace (Lorm - společnost pro hluchoslepé i Servis hluchoslepým SONS) vycházely ze způsobu psaní velkých písmen s háčkem na kancelářském psacím stroji. Háček tedy signalizovaly před napsáním samotného písmene. Pokud je nám známo, občanské sdružení Lorm učí své klienty "háček" v podobě doteku v ohbí palce a ukazováčku, Servis hluchoslepým pak jako sevření natažených prstů hluchoslepého do dlaně. Oba způsoby odvracejí klientovu pozornost od obsahu předávaného sdělení a nutí jej zaměřovat se na správné spojení abstraktního znaku (háčku) s následujícím písmenem. Vycházíme-li však ze psaní tiskacích písmen latinské abecedy do dlaně, popř. z procesu čtení, zjišťujeme, že nositelem významu je písmeno (je také vnímáno primárně), přičemž háček jej pouze dodatečně dokresluje - zpřesňuje. Zaměřenosti hluchoslepého na konkrétní písmeno s možností jeho okamžitého zpřesnění docílíme zdvojením tahu v Lormově dotekové abecedě. Odpadá přitom manipulace s prsty hluchoslepého či nutnost lokalizovat další samostatný bod na dlani. Předávání informací se takto zrychluje a zproduktivňuje.

V návrhu znázornění číslic pomocí jakéhosi číselného znaku a písmene vycházíme rovněž z publikovaného systému Aguiny A. Sedláčkové: "Číslice od jedničky do nuly jsou přiřazeny k dotekům pro písmena A až J, ..." (Titzl, str. 19)

Při signálu konce slova a věty (přiložení plochy celé dlaně na dlaň hluchoslepého) odpadá dosavadní nepříjemný třecí pohyb, při kterém dlaň přejížděla ruku hluchoslepého směrem od zápěstí ke konečkům prstů.

Snažíme se rovněž upozornit na možnost vzniku obtíží při uplatňování abecedních systémů v komunikaci s primárně neslyšícími, kteří byli vzděláváni především ve znakové řeči. Zdůvodnění lze přirovnat k problematickým oblastem ve čtení těchto osob (Krahulcová, str. 180):
  1. oblast lexikální - nižší slovní zásoba, nepřesné vymezení obsahu mnoha pojmů, problémy v morfologii
  2. oblast syntaxe - problémy ve znalosti jazykových prostředků, jimiž vyjadřujeme vztahy mezi slovy a mezi větami
  3. oblast frazeologie - problémy ve znalosti ustálených obratů, rčení a frází, přenesených významů.


Závěr
Záměrem tohoto pojednání je mimo jiné ustálení názvu jednoho z komunikačních systémů - Lormovy dotekové abecedy. V zásadě se nám jedná o vymícení označení Lormova dotyková abeceda, které bylo často užíváno v publikovaných pracech.

Pokusili jsme se shrnout naše dosavadní zkušenosti a poznatky získané z písemných materiálů. Charakterizovali jsme Lormovu dotekovou abecedu a její náročnost, naznačili jsme problematiku postavení partnerů vůči sobě navzájem a způsob vyrobení komunikační pomůcky, rozčlenili a popsali jsme tvorbu všech písmen české abecedy. Navrhujeme postup zaznamenávání číslic a otazníku a zdůrazňujeme hlavní zásady nácviku lormingu.

Závěrem bychom rádi naznačili některá srovnání Lormovy dotekové abecedy s jinými komunikačními technikami, z nichž vyplývají přednosti a nedostatky tohoto systému - Lormova doteková abeceda (LA) verzus:
  1. psaní zvětšeným písmem (PZP)
    • LA není závislá na zrakovém vnímání hluchoslepého
    • LA je podstatně rychlejší - odpadají čekací doby, které jsou u PZP fixem na papír způsobeny nutností text nejprve napsat a poté nechat hluchoslepému přečíst
    • komunikace pomocí LA je bezprostřední - není třeba pomůcek jako je fix, papír, popř. PC
  2. psaní tiskacích písmen latinské abecedy do dlaně (PTPD)
    • LA je přesnější (jednoznačnější) a rychlejší, neboť u PTPD je jedno písmeno složeno z jednoho, ale i více tahů navzájem na sobě závislých (dochází ke zkreslení tvarů písmen)
    • technikou PTPD by měl být schopen komunikovat každý intaktní náhodný chodec
  3. znaková řeč a znakování ruku v ruce (ZŘ)
    • pro intaktní osoby je LA podstatně snadněji naučitelná
    • LA je v zásadě pomalejší, neboť každé slovo rozkládá do hlásek
    • LA je prakticky nevyužitelná pro primárně neslyšící, kteří si neosvojili abecední systémy a pojmové myšlení
  4. techniky vycházející z bodového písma (BP)
    • při psaní BP do dvou prstů je každé písmeno abecedy (s výjimkou A) složeno ze dvou a více bodů
    • BP psané na tabulce či psacím strojem si vyžaduje přítomnost těchto pomůcek a papíru či fólie, znalost, ve srovnání s LA, poměrně náročných braillských kódů, čekací lhůty mezi napsáním textu a jeho přečtením (obdoba PZP)
    • informace v LA podléhají daleko většímu zkreslení a nejsou narozdíl od informací v BP uchovatelné
    • při hledání nové komunikační techniky, která by při interpersonální komunikaci neobsahovala stejné nevýhody jako BP, je pro nevidomého hluchoslepého snazší přechod na LA než učení se složitým tvarům písmen latinské abecedy
Ke vztahu prstových abeced, daktylotiky do dlaně a LA uvádí polská publikace srovnatelnost rychlosti komunikace pomocí těchto technik. (Kozlowski, str. 5)

Všechny výše uvedené body nemění nic na skutečnosti, že Lormova doteková abeceda umožňuje plnohodnotnou, plynulou a rychlou komunikaci v případě, že tuto techniku precizně ovládnou obě komunikující strany. Je využitelná v jakémkoli prostředí a nevyžaduje žádné speciální pomůcky. Podmínkou je pouze to, aby se komunikující osoby mohly kontaktovat.
    Literatura
  1. Jakeš, J., Husáková, V.: Hieronymus LORM a úprava jeho abecedy pro české hluchoslepé. Tyflologické listy 1 - 2/ 1994
  2. Kozlowski, G.: Alfabet punktowy do dloni dla gluchonieiwidomych. Warszawa 1995
  3. Krahulcová, B.: Komplexní komunikační systémy těžce sluchově postižených. UK, Praha 1996
  4. Titzl, B.: Hluchoslepota a doteková abeceda. Speciální pedagogika


PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITOLA  OBSAH  NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA


[Domů | Zpět]
Náměty a připomínky zasílejte na: web@braillnet.cz
Copyright © 1995 - 1999 SONS