Rajinder Singh Sethi
Využití sluchadel v prostorové orientaci

(Překlad materiálu z konference věnované pohybu osob s kombinovaným postižením, Velká Británie, 1985) (Článek uveřejněn v polském časopise: Informator dla i o gluchoniewidomych. Polski związek niewidomych, Warszawa 1989, str. 22 - 25)



Dr. Tony Hayes zkoumal možnosti samostatného pohybu nevidomých osob s nedoslýchavostí. Potvrdil, že největší potíže těchto osob spočívají v určení místa, odkud vychází zvuk, což je možné pouze tehdy, jestliže je schopnost slyšení obou uší stejná. Poškození jednoho ucha ztěžuje nalezení zdroje zvuku. Ve Velké Británii bylo do té doby nejčastěji užíváno jednostranné krabičkové sluchadlo. Nyní se čím dál více používají závěsná sluchadla. Osoby s výrazným sluchovým úbytkem však nemohou nosit závěsná sluchadla a využívají sluchadel krabičkových.

Obouušní slyšení dovoluje lokalizovat zdroj zvuku díky tomu, že jsou uši umístěny na obou stranách hlavy. Všechny zvuky přicházející z pravé nebo levé strany hlavy se dostávají do jednoho ucha dříve a do druhého s odstupem 0.8 milisekundy. Naproti tomu zvuky přicházející bezprostředně zpředu, zezadu či nad hlavou vstupují do obou uší současně. Mozek registruje rozdíly času jakož i hlasitost zvuku a na základě toho lokalizuje odkud přichází zvuk.

Mikrofony zabudované v krabičkových sluchadlech však nepomáhají přesně lokalizovat místo, ze kterého zvuk vychází. Rovněž dvě krabičková sluchadla umístěná na hrudníku nedoslýchavé osoby nepomáhají ve stanovení polohy zdroje zvuku ani jeho hlasitosti. Zatímco dvě sluchadla umístěná v takové vzdálenosti, jaká je mezi ušima, umožní nalezení zdroje zvuku s větší přesností. Osoba se závěsnými sluchadly může zaregistrovat rozdíly času a hlasitosti přicházejících zvuků.

Bylo vyšetřeno 20 osob staršího věku, které užívaly jednostranná sluchadla. Ukázalo se, že 19 osob ze všech zkoumaných, které řadu let poslouchaly pouze jedním uchem, je schopno využívat také druhého ucha. 18 osob z této skupiny lehce našlo po několika zkouškách zdroj zvuku.

Po těchto výzkumech byly vypracovány směrnice pomocné při výběru sluchadel pro osoby, které musí umět lokalizovat zdroj zvuku:
  1. sluchová ztráta obou uší není velká - používej obouušní závěsná sluchadla
  2. vyšší sluchové ztráty obou uší - používej oboustranná krabičková sluchadla
  3. menší sluchová ztráta jednoho ucha - používej jednostranné závěsné sluchadlo
  4. vyšší sluchová ztráta jednoho ucha - používej jednostranné krabičkové sluchadlo
Ve škole pro neslyšící se pracovalo se čtyřmi typy sluchadel. Byly to: dvoustranná a jednostranná krabičková sluchadla a dvoustranná závěsná sluchadla. Dvaceti nedoslýchavým dětem byla nasazena odpovídající sluchadla na základě audiogramu (výsledků vyšetření sluchu). Poté se děti účastnily hledání zdrojů zvuku, umístěných v různých bodech pokoje. Bylo nutno to provádět v ustáleném pořadí. Po těchto výzkumech se došlo k následujícím závěrům:
  1. O jednostranném slyšení mluvíme tehdy, jestliže rozdíl sluchových ztrát obou uší je větší než 30 dB
  2. Závěsné sluchadlo se doporučuje tehdy, kdy je sluchová ztráta menší než 90 dB
  3. Pro osobu sluchově postiženou, která může využít dvou krabičkových sluchadel nebo jednoho závěsného sluchadla, je vhodnější vybrat sluchadlo závěsné


PŘEDCHÁZEJÍCÍ KAPITOLA  OBSAH  NÁSLEDUJÍCÍ KAPITOLA


[Domů | Zpět]
Náměty a připomínky zasílejte na: web@braillnet.cz
Copyright © 1995 - 1999 SONS