Při pohybu po pěších komunikacích se nevidomý a slabozraký setkává se dvěma druhy překážek, trvalými a dočasnými. K trvalým překážkám patří například sloupy veřejného osvětlení, sloupy trakčního vedení, telefonní budky, skříně řadičů křižovatek, skříně zapínacích bodů veřejného osvětlení apod., zvláštními případy jsou reklamní stojany a vitríny.
Obecné platí u překážek zejména jejich neumisťování na vodicích liniích, hmatné vyznačení půdorysu překážky zarážkou pro slepeckou hůl a vizuálně kontrastní označení překážky.
Častým opomenutím, zejména u reklamních stojanů, je nedostatečné hmatné vyznačení půdorysu této překážky.
Mezi dočasnými překážkami je třeba v prvé řadě jmenovat ohraničení výkopů a staveb na veřejně přístupných komunikacích, dále jsou to také některé dočasné stavby (např. prodejní kiosky) a zařízení (např. zahrádky restaurací a vináren) umisťované na výše zmíněných komunikacích a plochách.
Při správném zajištění výkopů je třeba dbát jak na hmatné vyznačení (zarážka pro slepeckou hůl ve výši 0,1 až 0,25 m, zábrana ve výši 1,1 m), tak i na dostatečný barevný kontrast.
V současné době některé nevhodně umístěné dočasné překážky a zařízení často fakticky vylučují
bezpečné použití veřejné komunikace nevidomými a slabozrakými.