13. Tyfloergonomie a postuláty jejího vývoje v ČR

Doc. Dr. Jan Jesenský CSc., Praha


Tato studie se pokusí charakterizovat následující otázky referenčního pole tyfloergonomie:

Základní termíny, pojmy a definice, vztahy;

referenční pole a stav rozpracovanosti;

Tyfloergonomické situace;

Tyfloergonomické ukazatele;

Tyfloergonomické služby;

Institucionalizace a managering tyfloergonomie;

Přehled zkratek a pojmů v referenčním poli

TE ve hnízdovém uspořádání; Přílohy.



13.1 Základní termíny, pojmy a definice referenčního pole TE

Ergonomie (E) (řec. ergon = práce, nomos = zákon) je nauka o vztazích mezi člověkem, pracovním prostředím a pracovními prostředky.
Ergonomika (Ek) je souhrn požadavků na úpravu práce, pracovních podmínek, pracovního prostředí a pracovních prostředků.
Tyfloergonomie (TE)



 1. Soustava poznatků o vztazích pomůcek, nástrojů, strojů, zařízení a pracovního prostředí z hlediska specifických potřeb a možností ZP.

2. Teoretická disciplína - aplikace ergonomie v referenčním poli zájmů ZP.
Tyfloergonomika (TEk)


 1. Pracovní oblast pro poskytování TE-služeb.

2. Praktická disciplína - aplikace efgonomiky v referenčním poli zájmů ZP.
Tyflorehabilitační inženýrink (TRI)








1. Teoretická disciplína a subsystém tyflologie studující technologické a technické principy, vztahy a systémy komprehezivní (ucelené) rehabilitace ZP (KTR a tyflopedagogiky (TPe).
Aplikuje poznatky:
- tyflotechniky (TT),
- tyfloergonomie (TE),
- bezbarierového projektování (AB),
- speciální organizace práce (SOP) ZP,
- specifik hygieny a bezpečnosti práce (SHB) ZP,
- zácviku (tyflodidaktiky-TD a tyflometodiky-TM ve využívání TT a TE i adaptace na SOP (ZA).

2. Pracovní oblast pro poskytování TRI-služeb.
Tyflotechnika (TT)










1. Teoretická disciplína studující otázky:
- úpravy,
- navrhování,
- konstuování,
- designu,
- výroby,
- testingu,
- informace, marketingu, distribuce,
- částečně i zácviku (ZA) v užívání TT-služeb.

2. Pracovní oblast pro poskytování TT-služeb.
Tyflodesign (Tde)


 způsob tvarování a povrchové úpravy předmětů spojující účelonost a funkčnost s etetickými hodnotami, respektujícími možnosti kompenzace a reedukace zraku a využívající prostředky haptizace, vizualizace, případně auditizace, olfaktorizace, gustizace, kinetizace a laborizace.
Speciální organizace práce (SOP) u ZP




 1. Teoretická disciplína zabývající se:
- specifikacemi způsobů práce ZP vyplývajícími z reedukace zraku (RZ) a kompenzace zraku (KZ),
- vlivy RZ a KZ na pracovní a mezilidské vztahy,
- specifikami pracovních postupů a organizace práce ZP i jejich komparací s organizací práce u intaktních.
Pracovní oblast a praktická aplikace poznatků SOP v informačně poradenských, projekčních a praktických ZA - službách pro ZP.
Referenční pole TE (RP TE) Okolí systému TE; soubor jevů se kterými TE spolupracuje,vstupuje do vztahů vzájemné podmíněnosti; oblast zájmů TE.


13.2 Vztahy, referenční pole a stav rozpracovanosti TE

TE jako teoretický systém patří k typickým hybridním, interdisciplinárním jevům. Její předmět se opírá o poznatky antropologické (anatomické, neurofyziologické, oftalmologické a hygieny zraku), o poznatky tyflopsychologické (poznávací proces, učení, adaptace, sociální a pracovní psychologie), o poznatky tyflosociologické (sociologie a organizace práce), o poznatky tyflotechnické a tyflologické (kompenzace a reedukace zraku, haptizace, vizualizace, rehabilitace atd.). Jde o komplementární vědní obory a poznatky, které mají pro rozvoj TE zásadní význam. Ze vztahů a korekcí poznatků komplementárních oborů, stejně tak, jako ze vztahů uvnitř systému TE vyvozuje systém poznatků charakteristických pro TE.

Referenční pole (oblast) TE je vymezeno specifickými potřebami, schopnostmi a možnostmi (včetně RZ a KZ) a zájmy i podmínkami ZP v pracovním uplatňování, ale také v dalších výkonově významných aktivitách ZP. Konkrétním výrazem referenčního pole TE jsou pak pracovní oblasti, se kterými spolupracuje TRI, tj.: TT,AB, TB, SOP ZP, ZA, KTR, Tlf, TPe, TPs.

Stav přímé rozpracovanosti systému TE je na velmi nízké úrovni u nás i v zahraničí. Jako teoretický systém je nutno TE pouze postulovat. Neexistuje ani pilotní studie, která by uceleně objasňovala stav v okolí systému TE a postulovala úkoly a principy rozpracování uceleného systému TE.

Existuje však poměrně dobře rozpracovaný systém ergonomie intaktních, a existuje poměrně dobrá rozpracovanost různých dílčích otázek TE v komplementárních oborech, a v různých subsystémech tyflologie. Soustředit a přehodnotit tyto poznatky, korelovat je s poznatky ergonomie jako takové, by mohlo již v dohledné době vytvořit velmi solidní základ systému TE, který by jeho dalším cílevědomým rozvíjením mohl přerůst v ucelený systém TE, jenž by se následně mohl stát pevnou oporou rozvíjení TE-služeb. Za příznivých okolností lze tohoto stavu odcílit během 5 - 10-ti let.

13.3 Tyfloergonomické situace

Potřeba TE-intervencí (zásahů, opatření) je primárně zaměřena na pracoviště určená pro pracovní uplatnění ZP. Tyto intervence tvoří nedílnou součást koheze celého systému pracovního uplatňování ZP (PU ZP) a laborizace, kterou lze vyjádřit rovnicí:

PU ZP = D + PR + TPS + RK (K) + TE + PUZA

kde:

PU ZP - pracovní uplatnění zrak. postiženého
D - depistáž ( vyhledávání)
PR - pracovní rehabilitace
TPS - testing pracovních schopností
RK (K) - rekvalifikace (kvalifikace)
TE - tyfloergonomické opatření
PUZA - pracovní umístění a zapracování

TE situace se odvíjejí na pracovištích integrovaného i neintegrovaného typu:

1. S manuálním charakterem výrobní práce různého zaměření

- zpracování papíru, textilu, dřeva, plastů, kovů,
- drobná montáž
- chovatelství,
- rostlinná výroba,
- potravinářství.

2. S intelektuálním a managerským charakterem práce

3. Ve službách s převahou
- intelektuální práce,
- kombinovaného charakteru.
- manuální práce,

Sekundárně se TE služby a intervence (byť nejsou v nemenším rozsahu nežli v situacích sub. 1., 2., 3.) uplatní i v dalších situacích vznikajících v následujících oblastech:

4. domácnost a komunální prostory,
5. kliniky a ambulance,
6. poradny a informační centra,
7. klubovny, knižnice, čítárny, studovny,
8. školy a specializované učebny,
9. veřejné instituce (úřady, kulturní zařízení, tělovýchovná, sportovní a turistická zařízení, stravovací zařízení),
10. doprava a spoje.

13.4 Tyfloergonomické hodnoty a ukazatele 1. Předmět TE zájmu

Rozčleňuje se do čtyř velkých oblastí:

- člověk - pomůcka (nástroj, stroj, zařízení),
- člověk - stanoviště (pracovní místo a jeho úprava),
- člověk - pracovní prostředí (pracoviště, provozovna, pracovna),
- člověk - makroprostor (jeho úprava a vybavení).

K těmto oblastem vztahujeme TE hodnoty a ukazatele. Tyto oblasti se také specificky modifikují.

2. Užitná hodnota TE pomůcky (nářadí, přístroje apod.) je vymezena vlastnostmi a kritériemi:

- technickými a technologicko ekonomickými,,
- ergonomickými spojenými s jevy vizualizace (rozlišitelnost), haptizace (rozlišitelnost, uchopitelnost), auditizace (zvuková rozlišitelnost), haptokinetizace (udržitelnost, manipulativnost), olfaktorizace (čichová rozlišitelnost), gustizace (chuťová rozlišitelnost). - designersko - estetickými,
- kulturně antropologickými.

3. Funkční hodnota TT pomůcky (nářadí, přístroje, prostředí apod.) je vymezena krytériem:

- optimálnosti pracovního výkonu,
- minimálních ztrát energie (námahy),
- ochrany zdraví a bezpečnosti činnosti (práce),
- kultury a humanizace činnosti (práce).

4. Úkol člověka v průběhu činnosti cílově - výkonového charakteru vzhledem k pomůcce (stroji, pracovnímu místu apod.) má tři složky:

- příjem informace,
- zpracování informace,
- provedení akce (jednání) prostřednictvím ovladače nebo celé pomůcky.

Vzhledem k ZP považujeme za správnou pomůcku (přístroj, pracoviště), která optimalizuje podmínky výkonových činností na bázi poznatků RZ a KZ.

5. Situace člověk - nástroj (stanoviště, pracoviště apod.) optimalizujeme s přihlížením k těmto požadavkům:

- vizualizace, haptizace a úpravy z hlediska všech smyslových orgánů,
- odstupňovaná náročnost konstrukce a kompozice nástroje jako celku a jednotlivých jeho částí,
- poměr velikosti nástrojů a množství detailů, součástí, ovladačů apod.,
- hledisko uspořádání detailů, součástí (symetrické, asymetrické, řádové atd.),
- pohyblivost, proměnlivost poloh detailů,
- stabilita, uchopitelnost a udržitelnost, vztah tvaru, váhy, umístění těžiště, stabilita nástroje,
- kontrast detailů a celku a jejich vizuální i haptickokinetická rozlišitelnost,
- pevnost konstrukce, stálost a hmotně - látková konzistence nástroje,
- možnost ovládání, kontroly a manipulace z jednoho místa na druhé, s optimálními nároky pro udržení rovnováhy a stability nástroje i člověka.

6. Situaci člověk (a pomůcka) - pracovní prostředí (případně makroprostor)

Optimalizujeme s přihlížením k analogickým ukazatelům, které jsme uvedli v sub. 4.5. Specifickou roli zde ale sehrají ukazatele:
- distančnosti nebo kontaktnosti při diferenciaci a kontrole,
- únostnosti míry reakčních časů při zvládnutí větších rozestupů mezi objekty zaplňujícími prostor,
- optimalizace funkčnosti v počtu i rozmístění objektů.

7. TE vlastnosti a ukazatele

Můžeme co do jejich charakteristiky rozdělit na skupinu hodnotově vágnější a konkrétně věcnější. Druhá skupina by měla mít v ukazatelích TE převládající zastoupení. Ukazatele této skupiny jsou charakterizovány:

- měřitelností (rozměry, hmotnost, směrovost, kontrasty apod.),
- vyčíslitelností ve standardních měrných jednotkách a speciálních koeficientech,
- popsatelné standardními pojmy (směry, pohyby, tvary apod.).

Jde při tom o vzájemnou relaci antropometrických dat (vyjádřených v somatografických schématech a parametrech) dat o vlastnostech, rozměrech, váze a dalších technických, konstrukčních i technologických parametrech pomůcek, nástrojů, strojů, zařízení apod.
Přitom značná část E vlastností pomůcek a jejich parametrů i ukazatelů byla poměrně dobře prozkoumána. Odborná literatura např. uvádí cca
6 technicko-ekonomických vlastností,
82 ergonometrických vlastností rozdělených do devíti úseků,
10 designérsko estetických vlastností,
2 kulturně antropologické vlastnosti (srovnej Šmíd 1966).

Pokud jde o ZP lze pro jejich potřeby aplikovat většinu poznatků o E-vlastnostech a ukazatelích.
Specifických TR vlastností a ukazatelů je velmi málo. Převážně se týkají tyflografie (Hampshire 1982) a tyflografiky (Jesenský 1970, 1983). To znamená, že i rozpracování TE standardů nemá t.č. ten rozsah, který mají E standardy intaktních.

8. Tvorba TE ukazatelů a standardů

Tvorba TE ukazatelů a standardů však není v bezvýchodné situaci. Např. pro pomůcky se zanedbatelným třetím rozměrem (relifněgrafické displeje a další) lze aplikovat s menšími útrapami již vytvořené tyflografické standardy (Jesenský 1983, 1988) určené k haptickému a haptickokinetickému vnímání v horizontální poloze pomůcky, pracovního stolu apod.
Pro pomůcky s výrazně členěným třetím rozměrem (vysoká míra reliéfnosti a plasticity) však nutno počítat s jinou optimalizací polohy pomůcky nebo pracovního nástroje pro haptické vnímání objektu. Např. možnost mono- i bimanuálního vnímání objektu -pomůcky ve svislé poloze a méně členitou stranou-"hranou" orientovanou kolmo k tělu pozorovatele (manipulátora) hmatajícího či manipulujícího ZP člověka na oboustrannou haptodisplej pro poskytování informací a i haptokinetických operací.
Při TE optimalizaci a standardizaci pracovního místa a pracovního prostředí je nutno brát do úvahy i další faktory, vlastnosti a ukazatele, např. auditizační, olfaktorické a další.

13.5 Tyfloergonomické služby

TE služby tvoří komplementární součást rehabilitačních a tyflopedagogických služeb. To znamená, že TE služby navazují na služby v těchto oblastech, stejně tak jako na TE služby navazují některé další služby pro ZP. TE služby pomáhají řešit TE situace (viz. kap. 3).

V užším pojetí TE služby představují tyto činnosti:
1. posouzení a zhodnocení pracoviště,
2. návrh úprav pracoviště,
3. návrh sestav (souborů, baterií) pomůcek, nástrojů, strojů, zařízení,
4. testing takových sestav,
5. zácvik v používání upraveného pracoviště a jeho zařízení,
6. vzdělávání a zaškolování pracovníků v oblasti TE a v referenčním poli TRI, KTR,KPe, Tfl,
7. poradenství a expertní činnost v oblasti TE,
8. soustřeďování, zpracování, poskytování informací,
9. ediční činnost,
10. koordinace a spolupráce s komplementárními pracovními oblastmi a službami.

13.6 Tyfloergonomické instituce a managering

1. Instituce pro ucelený rozvoj tyfloergonomie

V ČR (ale zřejmě ani jinde v zahraničí) neexistují. Pragmaticky zatížená praxe jejich potřebu pociťuje jenom vyjímečně, spíše ji podceňuje, nemá na rozvoj TE prostředky atd.

Původně (v řadě států dodnes) se problematika TE a TT soustřeďovala a odvíjela od slepeckých tiskáren nebo široké TPe- a KTR- zaměřených institucí (Blindenstudienanstalt Marburg - SRN, Perkins School - USA, Institut defektologie APV Moskva, Tyflotechnická laboratoř Sverdlovsk, Institut VOS Moskva, RNIB London atd.).

Všeruská společnost nevidomých měla Institut pro doškolování svých technických a hospodářských pracovníků (postgraduální studium). Tento institut řešil i otázky TE.

Dílčí otázky TE se řešily v Institutech expertizy a pracovního umisťování invalidů (Moskva, Petrohrad, Kijev, Minsk). Spolupráce s těmito zařízeními v oblasti TRI, TE a TT by mohla být užitečná.

V západních státech se otázky TE řeší vesměs jako dílčí úkoly firem působících v oblasti TT, případně formou sporadicky přidělovaných grantů pro vědecké týmy z VŠ. Není tím ale zabezpečeno ucelené zpracování systému TE. Tato cesta je však asi nejschůdnější v našich současných podmínkách, i když není ideální.

Otázky uceleného zpracování systému TE, nebo dokonce celého TRI by se měly postavit na program Komise EBU pro pomůcky. Ta by mohla iniciovat i vznik mezinárodního pracoviště pro TE. Musela by ale změnit koncepci ze svého utilitaristického zaměření na dílčí oblasti TT na ucelenější TRI oblasti a najít pak pro toto řešení patřičné zdroje v EU, ILO, UNESCO apod.

Cesta dvojstranných smluv o spolupráci v této oblasti je sice také možným řešením, ale bude zřejmě vhodná pouze pro řešení dílčích otázek a projektů.

2. Instituce pro rozvoj tyflogechniky a SONS

Tyto instituce a firmy zpravidla řeší dílčí otázky TE a jsou propojeny se zařízeními řešícími Otázky TT (původně hlavně tištění a psaní RBP).

Dosavadní vývoj praxe ukazuje, že ČR pro nízkou četnost ZP obyvatelstva, případně pro nedostatečně rozvinuté mezinárodní vztahy v dané oblasti, nenajde v dohledné době dostatek zdrojů pro ucelený rozvoj systému TE (nebo i TT a TRI). Na druhé straně má značné množství odborníků, které TT oslovila a zaujala. Má také koncepčně a systémově pracující odborníky v oblasti TRI, TPe, KTR a Tlf. To znamená, že za dalších příznivých okolností by se mohla stát sídlem mezinárodní instituce realizující systém rozvoje TE, TT a TRI. Výsledky práce našich odborníků je však nutno prezentovat na mezinárodním poli (EBU, WBU, PHARE atd.) a stejně tak na tomto poli rozvíjet iniciativy pro vznik odpovídající mezinárodní instituce v ČR, pokud nemáme technicko intelektuální kapitál nashromážděný v dané oblasti prohospodařit.

Než se tak stane je důležité zkoncentrovat roztroušené (někdy kontraverzně a kontraproduktivně působící) síly a potence. Pro ucelenější rozvoj v dané oblasti je účelné vymezit jedno koordinační pracoviště s přiměřenými prostředky a kompetencemi, které bude soustřeďovat informace, koordinovat iniciativy, usměrňovat rozvoj služeb v oblasti TE, TT a TRI a v tomto smyslu spolupracovat se zařízeními Tfl, KTR, TPe, TK, PUZP, užité, průmyslové a sociální oftalmologii apod.

Ve smyslu této rozvahy nejdále institucionálně postoupila pracoviště bývalého ČUNS a SNS uchovaná i v dnešním SONS. Stojí otázka optimalizace vztahů a hierarchizace řešení těchto pracovišť a útvarů tak, aby v nich rozvoj TEk-služeb našlo dostatečný prostor a odpovídající postavení. Za optimální považujeme pokusit se rozvíjet v SONS pracoviště pro TRI, které by se vnitřně členilo na útvary pro TT, TE, TB, VVP, managering apod. Toto nové ucelené pracoviště (TRI) by úzce spolupracovalo s dalšími pracovišti SONS (Tyfloservis, Rehabilitačně rekvalifikační středisko, Středisko ranné péče, Středisko pro rozvoj TK, TA a klubové činnosti SONS, pro mezinárodní styk apod.). Pracoviště TRI by rozvíjelo i spolupráci s institucemi mimo strukturu SONS. Pochopitelně středisko TRI by mělo mít i přiměřenou regionální síť.

Řešením, které by celou referenční oblast TRI přeneslo mimo bezprostřední vliv samotných ZP a jejich organizací (t.č. SONS), např. do rukou státního zařízení jsou riskantní. Jednak v ČR nemají tradici, jednak již předběžné úvahy tohoto typu ukazují, že by byly koncipovány s paninvalidním zaměřením, při kterém by rozsáhlá problematika specifik kvalit života (KŽ) ZP byla potlačeny vyšší četností jiných skupin ZdP. Lehce by se tak mohlo stát, že by utrpěl újmu i ten rozsah specifických služeb, které dnes pro ZP zabezpečuje SONS, natož aby došlo k jejich dalšímu prohlubování a rozšiřování. Toto směřování bude méně rizikové za podmínek dosažení vyššího stupně demokratičnosti v ČR a vyššího HDP nežli je tomu v současnosti.

13.7 Přehled úkolů v rozvíjení TE

1. Vytvoření nosného teoretického systému TE.

2. Výzkumné ověření neprozkoumaných částí teoretického systému TE.

3. Zpracování systému kritérií a ukazatelů pro testing TT.

4. Zpracování systému kritérií a ukazatelů pro hodnocení pracovních míst, pracovišť a makroprostorů z hlediska TE.

5. Sestavení modelových TE projektů pro soubor typických situací (pracovna s počítačovým vybavením, učebna, dílna, byt, klubovna atd.)

6. Sestavení a vydání manuálu pro práci v referenční oblasti TRI, TT, TE.

7. Sestavení učebního plánu, akreditace a atestace proškolení pracovníků kabinetů tyflo v TRI, TT a TE.

8. Sestavení učebního plánu, akreditace a atestace pracovníků v tyflorehabilitaci a tyflopedie v TRI, TT a TE.

9. Vybudování centrálního pracoviště TE s vazbou na pracoviště pro TRI, TT a TR.

10. Vytvoření sítě v TE erudovaných pracovníků, konzultantů a expertů pro potřeby regionů.

11. Iniciovat mezinárodní spolupráci v oblasti TE.

12. Zavedení TE služeb na vybraných místech s přiměřeným nasazením public relations.

13. Dopracovat vztah SONS-Centrum rehabilitačního inženýringu.

14. Dopracovat vztah SONS k Informačnímu systému SZOSZdP a SZdP.

15. Navázat spolupráci s vysokými technickými školami s cílem zvýšit technickou úroveň TRI, TE a TT.

Sestavování harmonogramu, projektu či realizačního plánu řešení těchto úkolů je pochopitelně podmiňováno možnostmi financování a personálního zabezpečení na jedné straně a logikou návaznosti řešení jednotlivých úkolů na druhé straně. Hlavní zdroj a prostředek řešení bude tvořen projekty a granty s části snad i sponzoringem.

13.8 Přehled zkratek a pojmů referenčního pole TE:

Pro uspořádání přehledu zkratek a pojmů referenčního pole TE jsme upustili od tradičního abecedního řazení inventáře. Použili jsme uspořádání hnízdové, které odpovídá strukturálním celkům systémové a subsystémové příslušnosti jednotlivých jevů-pojmů a tím umožňuje lehčí chápání mezi jednotlivými jevy referenčního pole TE.

E ergonomie
Ek ergonomika
TE tyfloergonomie
Tek tyfloergonomika
TT tyflotechnika
AB architektonické bariéry
TB technické bariéry
SOP speciální organizace práce
SHB specifiky hygieny a bezpečnosti práce
ZA zácvik a adaptace
TRI tyflorehabilitační inženýring
TR tyflorehabilitace
ZP zrakově postižený
PU (ZP) pracovní uplatnění (zrakově postižených)
D depistáž
TPS testing (hodnocení) pracovních schopností
K kvalifikace
RK rekvalifikace
PUZ pracovní umístění a zapracování
PR pracovní rehabilitace
SR sociální rehabilitace
PeR pedagogická rehabilitace
KR komprehezivní rehabilitace (komplexní, ucelená)
KTR komprehezivní tyflorehabilitace
TPe tyflopedagogika (Tyflopedie)
TPs tyflopsychologie
TD tyflodidaktika
TM tyflometodika
Tfl tydflologie
TK tyflokultura (specifická, minoritní kultura ZP)
N nevidomý
S slabozraký
Zbv zbytky (částečné) vidění
RZ reedukace zraku
KRZ komprehenzivní reedukace zraku
KZ kompenzace zraku
Ha haptizace
Vi vizualizace
Au auditizace
Of olfaktorizace
Gu gustizace
Ki kinetizace
Tde tyflodesign
V výcvik
VVP výcvik vodících psů
TA tyfloandragogika (vzdělávání dospělých ZP)
KŽ kvalita života
ZdP zdravotně postižený
ČUNS Česká unie nevidomých a slabozrakých
SNS Společnost nevidomých a slabozrakých
SONS Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých
EBU Evropská unie nevidomých
WBU Světová unie nevidomých
HDP hrubý domácí produkt
RP referenční pole


Výklad uvedených pojmů (zkratek) najde čtenář v publikaci: J. Jesenský: Dictionary of Typhlology, Paris-Roma-Prague, SONS-EBU-UCI, 1996.

PŘEDCHOZÍ KAPITOLA OBSAH 


[Domů  | Zpět]
Náměty a připomínky zasílejte na: web@braillnet.cz
Copyright © 1995 - 1999 SONS