10.7.2010 moje maličkost, mamča a spoustu dalších členů ZPaJP jsme odjeli na týdenní ozdravný pobyt do Karlova pod Pradědem. Jelikož tentokrát autobus nebyl, tak jsme se rozdělili do aut k těm, kteří jeli vlastními auty. Ubytování bylo zajištěno v hotelu Solitér.
Celkem nás bylo kolem padesáti a to už byla jistota, že se nudit nebudeme i kdyby trakaře z nebe padaly. První den jsme měli volno a bylo krásně, tak jsme trajdali po nádherném okolí a dýchali zdraví vzduch.
Večerní program byl ve znamení diskotéky, o kterou se suprově postarala živá hudba v podobě elektronických kláves a manželského páru, který bezvadně zpíval.
Druhý den začal krátkou přednáškou o masážích, které jsme mohli využít. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že masáž provedená masérem p. Samiecem stojí zato. Jinak jsme relaxovali, každý jak uměl. Závěr dne patřil táboráku. Přesto, že nebyla kytara, tak jsme se výborně pobavili.
Jelikož s námi byli i menší děti, tak pondělní dopoledne probíhali nějaké hry a soutěže, za které získali krásné ceny. Další část dne patřila výletu na koně, jenže plánované jezdění až do večeře se zrušilo, protože sluníčko mělo takovou sílu, že lidé i koně sotva dýchali.
Úterní den se odvíjel ve znamení přednášek. Dopoledne byla o chráněné přírodě v Jeseníkách
a po obědě nás čekala přednáška o masážích, ale tentokrát od dvou masérek, které za námi přijely, třetí a poslední přednáška toho dne patřila spoření.Závěr dne jsme si užili karaoke, které si pro nás nachystaly pani masérky.
Polovina týdne se vyvíjela v podobě celo-denního výletu do Karlové Studánky a na Praděd.
Moje maličkost a několik dalších jsme se výletu nezúčastnili. Zůstali jsme v Karlově a trajdali
po krásném okolí. Po výletě nás ještě čekal kouzelník a dokonce strašidelná stezka odvahy.
Pátý den byla přednáška a zároveň ukázka cvičených pejsků, kteří slouží jako pomocníci tělesně postiženým lidem. Pro nás s mamkou to byl poslední den pobytu, protože jsem měla nějaké povinnosti v Ostravě.
Chtěla bych tímto poděkovat všem, kteří se podíleli na organizaci tohoto rekondičního pobytu
a také vedení Solitéru za výbornou kuchyň a celkovou starostlivost.
Katka Kapicová
Už příjezd na tuto akci byl velice zajímavý. Celou dobu jsem si říkal, na co bude potřeba 2 až 3 silné chlapy. Dyť je to jen pár vozíčků. Záhy se ukázalo co to je „pár vozíčků.“ Nešlo totiž jen o ruční vozíčky ale i o motorově poháněné. Nejen že přemístit takovouhle hračku, je slušná makačka, ale ten vozík není pořádně ani kde chytit. Co teprve dostat na vlečku. Navíc je super, když si takovou věc položíte na prsty. Doporučuju vyzkoušet.
Myslím si že, snad jen kvůli omezenému rozpočtu, jsme neměli program napěchovaný až po střechu. Vedení spolku se opravdu snažilo vymáčknout maximum možného i nemožného, takže toho proběhlo celkem dost. Mě osobně nadchly nejvíce přednášky o různých druzích terapie. Zvláště pak možnosti masáží a co se při nich dá všechno napravit nebo pokazit. Výběr svého budoucího maséra či masérky rozhodně nevezmu na lehkou váhu. Úžasná byla také hypoterapie, tedy terapie pomocí koní, a terapie pomocí psů,tedy canisterapie. Na koně jsme opravdu byli, psy jsme si mohli také alespoň pohladit :-). Měli jsme živou hudbu a dokonce…. přišel i kouzelník. Nehledě na masáže probíhající v průběhu téměř celého pobytu. Vše co se tam udávalo, vycházelo lidem přímo ze srdce. Dokonce i můj spolubydlící Erik, se po 2 dnech kabonění zasmál.
Kdo měl foťák, ten dokumentoval. A jelikož fotky každému řeknou mnohem víc než tisíc vzletných slov, která bych tu mohl pronést. Tak se koukněte. Na co však nikdy nezapomenu a co jsem si já osobně z tohoto pobytu podnesl, je výraz ve tvářích a pocit který měli tito lidé vepsán v očích. Můžete se veselit kolik chcete, můžete juchat a křepčit, tohle však nikdy neskryjete. Neuchopitelná prázdnota schovaná za výrazem veselosti. Číhající a neúprosná. Která nedá zapomenout , že tohle je jen chvilka rozptýlení od reality. Já mám tím pádem jasno. Vždy mohu udělat o trochu víc, vždy mohu s těmito lidmi dojít o trochu dál a vždy mohu volnou ruku natáhnout vstříc tomu, kdo se ji potřebuje chytit. Jsem rád že jsem se mohl této akce účastnit a příští rok …. No uvidíme.
Adam Hud
Rehabilitačně - rekondičního pobytu s touto organizací jsem se zúčastnila poprvé, a to v rámci vykonávání mé praxe. Pobyt se uskutečnil v malebném prostředí Jeseníků, za slunečného počasí a ve společnosti mnoha příjemných lidí. Pobyt byl velmi vydařený, lidé se zde znají, spolupracují spolu a jsou velmi přátelští. Akce, které pro účastníky pobytu byly připraveny byly pestré a velice zajímavé. Mnoho účastníků si tak mohlo zatančit a uvolnit se za doprovodu živé hudby, zajít si na procházku, na houby, popovídat si s ostatními při táboráku nebo si vyjet na některý z mnoha nabízených výletů. V rámci pobytu bylo pro účastníky připraveno ještě mnoho jiných zajímavých aktivit, se kterými se běžně nesetkávají. Měli možnost absolvovat přednášku o pozitivních účincích masáží a tyto masáže pak v rámci celého pobytu podstoupit pod vedením odborníka v tomto oboru. Dále byla pro účastníky připravena přednáška o Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Účastníci měli možnost využít přednášku o canisterapii a také si vyzkoušet na sobě účinky této metody. Dále se účastníci zúčastnili hipoterapie, a pro děti pak byly připraveny hry a různé soutěže. Pobyt byl opravdu nabitý aktivitami a účastníci se mohli zapojit do velmi pestrého programu. Věřím tedy, že si tento pobyt užili všichni zúčastnění stejně hezky, jako já a budou na něj velmi dlouho vzpomínat, jakožto na příjemný odpočinek od každodenních starostí, uvolnění se v příjemném prostředí Jesenických hor a také jako na přijemné chvíle se svými přáteli. A věřím, že za rok se všichni pobytu opět s radostí zúčastní.
praktikant