Pohlednice zpod Hostýna

     Ve dnech 22. - 29. července 2006 jsme se my, členové ostravského Sdružení zdravotně postižených občanů a jejich přátel, vypravili na již dříve osvědčený rekondiční pobyt v penzionu SOLA GRATIA v Bystřici pod Hostýnem.
     Jakmile jsme se šťastně přivítali s pěti kolegy z Liberce a Děčína, čítaly naše řady přes třicet lidiček. Bělostnou plyšovou hračku připomínala fenka maltézáčka Betynka. Tenhle miloučký maskot byl ale po čertech živý. V jistém smyslu byl naším asistenčním psem, poněvadž neustále rozdával dobrou náladu.
     Naše společnost byla tedy vskutku velice pestrá. Z hlediska zdravotního postižení převažuje těžký tělesný handicap, avšak máme mezi sebou také členy s civilizačními chorobami nebo se smyslovými vadami a rodiče zdravotně postižených dětí. Nejmladší účastnicí byla roztomilá půlroční Jituška a naopak účastnicí nejstarší 80letá činorodá paní Emilie.
     Někteří z nás se na svoje budoucí povolání teprve připravují, jiní mají svůj produktivní věk již za sebou. Většina členů však svou profesi či vážný zájem má a nadále jej rozvíjí. Na jedné straně jsou to profese veskrze prozaické, jako například účetní nebo prodavačka. Nechybějí ale ani povahy umělecky založené, jako třeba nefalšovaný básník či zapálená "fanynka", věnující se modernímu výrazovému tanci. Někde uprostřed mezi těmito protipóly se nachází povolání aranžérky květin a počítačového grafika. Kromě toho někteří z nás plní poslání nejdůležitější - roli rodičovskou.
     Jen díky této rozmanitosti se v mnohém můžeme vzájemně obohatit a inspirovat. Zároveň se v přátelském kolektivu leckdy učíme nezbytné toleranci a porozumění. Snažíme se tedy brát vzniklé situace i sebe samotné sportovně a s nadhledem.

     Rekreační středisko SOLA GRATIA, vybudované těsně po Listopadu 1989 na úpatí vrchu Hostýna, je majetkem Čs. církve evangelické. Základním ubytovacím zařízením je nově rekonstruovaná, památkově chráněná vila z období první republiky. Zde se nacházejí pokoje a sociální zařízení, z nichž je několik bezbariérových. Z běžných vodovodních kohoutků zde teče vyhledávaná minerální voda. Tři podlaží jsou propojeny osobním výtahem. V druhém podlaží najdeme jídelnu a útulnou halu s barem a krbem. Nechybí tu aní knihovna s pianinem a televizorem. Přes verandu odtud projdeme na venkovní terasu, která slouží k večerním posezením, např. u grilu. Krásný výhled do kraje však poskytuje především balkón v průčelí budovy, na nějž se vchází z haly. Dále je možné se ubytovat v objektu zvaném "Chaloupka". Nově postavená je moderní kaple s výstavní galerií. Parková úprava navazuje na část vzrostlého jehličnatého lesa. V něm se nachází dřevěný altán s ohništěm a s hřištěm. V této části areálu je také možné stanovat.
     V bezbariérové koupelně jsme měli možnost využívat osvěžující perličkovou koupel. Víření se dalo nastavit na devět různých intenzit. Někteří rehabilitační nadšenci kombinovali tyto "bublinky"(užívané nejprve zevně) se šampaňským či plzeňským(užívaným posléze vnitřně). Téměř každý z nás nepohrdl ani klasickou ruční masáží. S instruktážní přednáškou mezi nás zavítala zástupkyně firmy ABENA. Tato firma vyrábí a dodává především pomůcky potřebné při úniku moči a speciální kosmetiku.
     V galerii jsme si se zájmem prohlédli kolekci unikátních barevných fotografií. Pořídili je čeští cestovatelé a horolezci při dobývání nejvyšších vrcholků Himalájí, kterým se říká "střecha světa". Dětem jsme dvakrát udělali radost večerním posezením u ohně při kytaře s nezbytným opékáním buřtů.

     Masáže a vodoléčba v klasických vanách, ve venkovním i krytém bazénu se nabízejí také v sousedním penzionu HARMONIE. Letos nás však odradily dosti vysoké ceny za tyto služby.
     Z blízké autobusové zastávky Bystřice pod Hostýnem-lázně (spoj jede většinou každou hodinu) je možno cestovat hromadnou autobusovou dopravou buďto na vrchol kopce Hostýna, kde se nachází nejvyhledávanější katolické poutní místo na Moravě, nebo opačným směrem do města Bystřice. Na horním i dolním konci zdejšího náměstí nás lákala útulná cukrárna s výbornou točenou zmrzlinou. V blízkém zámku právě probíhala výstava kreseb Miroslava Bartáka. Tento výtvarník je známý zejména svými kreslenými vtipy beze slov a knižními ilustracemi (např. děl známého popularizátora vědy prof. F. Koukolíka).
     Již před dvěma lety jsem provozovatele zmíněné autobusové linky písemně žádala o bezbariérovou úpravu se zvedací plošinou alespoň u některých spojů. Domnívám se, že hůře chodících a imobilních zájemců o přepravu by alespoň v sezóně bylo nepočítaně. Můj dopis byl bohužel dodnes ponechán bez odpovědi. Nejspíš svou žádost musím zopakovat.

      Nejvyšší bod Hostýnské vrchoviny s poutní bazilikou Nanebevzetí Panny Marie dominuje celému kraji. Naposledy jsem jej navštívila v jednom slunném nedělním odpoledni při svém prvním pobytu v penzionu SOLA GRATIA již před dvěma lety. Autobusové spojení jsem si samozřejmě načasovala tak, abych stihla bohoslužbu. Nynější velkolepý chrám nechali vystavět v barokním slohu Jan a František Antonín z Rottalu v letech 1721 - 1748. Hlavní oltář zdobí socha P. Marie Vítězné v životní velikosti. Je také nazývána Ochránkyní Moravy. Ježíšek v jejím náručí metá blesky na hlavy Tatarů. Podle legendy totiž tito divocí nájezdníci sužovali kolem roku 1241 zdejší kraj. Matka Boží vystoupila na obranu svých věrných a bleskem zapálila tatarské ležení. S potěšením jsem mezi bohatou vnitřní výzdobou kostela našla také tepaný reliéf se svou patronkou, sv. Ludmilou, a se sv. Hedvikou, patronkou Slezska. V chrámě i mimo něj panovala nepopsatelně krásná, radostná atmosféra. Celé rodiny, zastoupené třemi i čtyřmi generacemi, si naplno užívaly společně strávených svátečních chvil. Vzduch byl prosycen podmanivou lipovou vůní. Právě byly totiž v plném květu aleje, vysázené všude kolem. Zájmu návštěvníků se těší především křížová cesta ve stylu lidové architektury podle projektu Dušana Jurkoviče s Kohlerovými mozaikami. V prostorách Jurkovičova sálu má v budoucnu vzniknout nové muzeum, které má mít část archeologickou, přírodovědnou i sakrální. Také poutní domy v blízkosti baziliky projdou rozsáhlou rekonstrukcí.
      Musím však upozornit, že majestátní schodiště, příkře se zvedající ke kostelu, postrádá zábradlí a zídka na obou jeho stranách je příliš nízká. Doporučuji proto schodiště zcela obejít od parkoviště přímo po silnici. Ke zpevnění chodníku před krámky, jejichž šňůra lemuje schodiště, je místy použita břidlice. Ta, pokud při dešti namokne, klouže. Takže i trénovanému "berličkáři" bez doprovodu může tento terén činit nemalé obtíže.

      Zdejší prázdninová pohoda mi připomíná mé dřívější návštěvy mnohem skromnějšího poutního chrámu P. Marie Bolestné na vrchu Cvilíně nad Krnovem. Vzpomínám i na bezbariérové rekreační středisko SALVÁTOR na ulici Švabinského s rozložitou památnou lípou u vchodu. To mně a mým kamarádům z různých koutů naší vlasti tolikrát ochotně poskytlo pohostinství. Nikde jinde jsme nenapočítali na vysokém letním nebi tolik hvězd. Nyní budova slouží jako léčebna dlouhodobě nemocných. Z torza kmene skácené lípy vznikla krásně vyřezaná plastika. Z jedné strany znázorňuje sepjaté ruce, chránící ve svých dlaních obnažené lidské srdce. Na protější straně najdeme planoucí svíci.

      V úvodu týdenní rekondice, v neděli 23. a v pondělí 24. července, jsme bohatě využili autobus, zapůjčený z ÚSP v Hrabyni, ke dvěma půldenním a k jednomu celodennímu zájezdu.
      Nejdříve jsme se vypravili na jízdárnu do Rajnochovic. Zde si ti odvážnější z nás v rámci hipoterapie osedlali dva ze zdejších krásných plavých koní s bílými hřívami a ocasy.
      Zajímavý byl výlet na zříceninu hradu Helfštýn, kterou spravuje Muzeum Komenského v Přerově. Pětice členů skupiny historického šermu z Olomouce nám předvedla nejdříve zpomaleně a pak v "cuku letu" ukázky použití různých bodných a sečných zbraní (kopí, dýk, mečů, seker). Vzájemné souboje vyhlížely vskutku převelice nebezpečně, až se tajil dech. Rychlou záchrannou službu jsme však bohudík volat nemuseli. Všichni zdánlivě mrtví pokaždé jako zázrakem opět vstali. Na zdejším hradě si také na každoroční přehlídce HEFAISTON dávají sraz umělečtí kováři z celého světa. Stálá výstava představuje ty nejlepší z jejich prací. Upřímně jsme žasli nad jemnými skulpturami, vytvořenými z chladného kovu. V době naší návštěvy však byla výheň v kovárně vyhaslá. (Zato sluníčko nemilosrdně sálalo.) Ti pohyblivější z nás vystoupali na věrnou repliku dřevěné husitské strážní věže, odkud se otevíral krásný výhled do širokého okolí. O tuto hlásku i o celkovou rekonstrukcí hradu se zasloužili především mladí lidé v rámci hnutí Brontosaurus.
      Následující den jsme nejprve zamířili na sousední mariánské poutní místo, na Svatý Kopeček u Olomouce. Zdejší barokní chrám je zasvěcen Navštívení P. Marie. Trochu nás mrzelo, že se sem nevypravíme až po 21. srpnu t. r. V tento den totiž bude do jeho věže ke dvěma stávajícím (sv. Anna a sv. Jakub) slavnostně zavěšena dvojice zcela nových zvonů (P. Maria a sv. Jáchym). Nováčci nahradí své dřívější jmenovce, nenávratně zmizelé v propadlišti dějin.
      Velmi příjemná byla procházka ve stínu stromů po zoologické zahradě s nejrůznějšími druhy exotických ptáků a zvířat. Nejvděčnějším předmětem pozorování jsou tradičně opice a velké šelmy. Nepokrytě jsme záviděli tygřici, která se brouzdala v bazénku až po břicho plném vody. Děti i dospělí měli možnost pohladit si po peříčkách z dravců káni lesní ze sov výra velkého. Ti byli dokonale živí. U srsti vlka, žirafy a lva se samozřejmě jednalo naopak o řádně vyčiněné kůže. Mohli jsme také srovnat skutečnou velikost vajec různých volně žijících a exotických ptáků a dokonce se vyfotografovat s obrovským hadem-škrtičem kolem krku. Panečku, tolik odvahy nenajde každý... K činu se odhodlávali v zorném úhlu obdivných pohledů své rodinky většinou jen nejsrdnatější tatínkové. Jako dárek pro svou neteř jsem tam koupila na kožené šňůrce zavěšený krásný šedý polodrahokam ve tvaru želvičky.
      Dalším cílem našeho výletu bylo sídlo zásilkové firmy Horizont v Olomouci-Bystrovanech. V areálu najdeme zahradnictví, arboretum, vzorkovou prodejnu a cukrárnu. Jakoby mávnutím kouzelného proutku jsme se přenesli do zcela jiného světa. Pozornost okamžitě upoutá nádherná obří araukárie v sousedství fontány u vchodu. Tato zvláštní dřevina, jejíž jehlice jsou ve skutečnosti svinutými lístky, se česky nazývá blahočet. Do naší doby statečně doputovala až z období druhohor. (Možná, že si někteří z Vás příbuzný pokojový druh o Vánocích zdobí namísto stromečku. Já tedy ano.) V zahradnictví byla k vidění především bohatá kolekce právě kvetoucích růží. Procházeli jsme arboretem, pečlivě upraveným do podoby japonské zahrady. Připadali jsme si však spíše jako někde na jihu u moře, poněvadž u nohou nám modře kvetly a omamně voněly koberce levandule. Když jsme dorazili do cukrárny, byl náš dojem slunné Itálie dokonalý. S úlevou jsme zapadli ke stolkům do pohodlných proutěných bílých křesílek. Posloužili si chlazenými nápoji a výbornou zmrzlinou.

      Když jsme se po příjemně stráveném týdnu loučili s našimi novými kamarády ze severu Čech, vůbec se nám samotným nechtělo domů. Vždyť jsme si večer na terase při recesní tombole nebo u dvou deci bílého spolu krásně pobesedovali. S notnou dávkou optimismu a životní inspirace jsme si zároveň ochotně přelévali do hlav a srdcí svoje bohaté a leckdy pracně nabyté zkušenosti. Je prý teď na nás, abychom Liberečanům návštěvu oplatili a pro změnu zavítali do města pod Ještědem.
      Proto chci za všechny účastníky upřímně poděkovat všem, kteří se na zdárném průběhu týdenního rekondičního pobytu větší či menší měrou podíleli. Všem Vám patří upřímný dík.

Zapsala: Lída Kubínová ml., členka

Honza a kůň	Projížďka na koních	Výlet na Helfštýn	Hradní nádvoří
Grilované lahůdky	Oheň	Přednáška fy ABENA	Reprezentantka fy ABENA
Soustředění na přednášku	Praktická ukázka	Příprava tomboly	Poslední úpravy tomboly
Losování	Výlet do ZOO	Erik s hadem	Honza a vyrka Marta
Skupinové foto	SOLA GRATIA a my	Nástup do autobusu