Základním prvkem pro bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých je zřizování signálních a varovných pásů (zvláštní případy vodicí linie), zejména na přechodech přes pěší komunikace. Varovný pás je vyznačuje rozhraní bezpečného a nebezpečného prostoru (např. vstup do vozovky) a na přechodech se provádí v celé šířce přechodu ( sníženého obrubníku a rampové části) se současným zachováním minimální délky 0,8 m k místu navázání signálního pásu. Signální pás směrově vede a proto na přechodu musí být vždy veden ve směru značení ("zebry") přechodu, tedy ve směru přecházení, nejlépe v ose přechodu. Délka přímé části signálního pásu musí být minimálně 1,5 m, výjimečně méně (nástupní ostrůvky, střední tramvajový či dělicí pás). Uvedený minimální rozměr platí i pro délky jednotlivých částí signálního pásu s nutnou změnou směru. Při délce signálního pásu pod 1,5 m musí být vždy v rámci vodorovného dopravního značení zřízen vodicí pás přechodu (podrobně pojednán dále). Změny směru signálního pásu musejí být mimořádné, odůvodněné konkrétní situací a provádějí se přednostně v pravém úhlu, výjimečně jinak. V místě styku signálních pásů se zřizuje jejich přerušení (plocha s rozměry šíře pásu a povrchem okolí pásů - např. zámková hladká dlažba a pod.). Mimořádně, a to pouze u přechodu v přímé, lze signální pás vypustit, zvláště jsou-li chodníky úzké (obr. 1.1.5 a 1.1.6); navádění nevidomého či slabozrakého ve směru značení přechodu a přecházení je pak uskutečňováno jiným způsobem. Ve zcela výjimečných případech, kdy je přechod pro nevidomého nebezpečný, se neosazují akustická návěstidla a zřizuje se pouze varovný pás v místě rozhraní vozovky a chodníku. Šířka varovného pásu v exteriéru musí být 0,4 m, šířka signálního pásu v rozmezí 0,8 až 1,0 m. Rozdíl v šířkách pásů určuje nevidomému specifickou funkci pásu.
U sloupků na zastávkách městské hromadné dopravy má signální pás funkci pouze orientační a proto se v daném případě nezřizuje varovný pás.
Je-li střední dělicí pruh vozovky užší než 1,8 m, provádí se hmatná dlažba v celé ploše a funkci signálních pásů přebírá obrubník lemující vydlážděnou plochu a směřující ve směru přecházení.
Sloupky se světelnými a akustickými prvky signalizace pro chodce je optimální umisťovat přímo do signálního pásu.
Zvláštními případy jsou přechody delší než 8 m, přechody vedené z oblouku a přechody šikmé. Na těchto přechodech se zřizuje vodicí pás přechodu (dle TP 133 Ministerstva dopravy a spojů), který je jediným případem umístění hmatných vodicích prvků do vozovky a to v rámci provádění vodorovného dopravního značení, avšak vzhledem k návaznosti na signální pásy musí být tento prvek vždy součástí výkresů stavebních úprav přechodu.
Nejdůležitějším požadavkem na materiály je dostatečný hmatný rozdíl mezi signálním i varovným pásem a jejich okolím (hmatný kontrast"), uvedené pásy musejí být také vizuálně, nejlépe barevně, kontrastní oproti okolí. Struktura povrchu signálního a varovného pásu musí být jednoznačná a snadno vnímatelná slepeckou holí i nášlapem. Dlažba signálního a varovného pásu musí být také dostatečně mechanicky a fyzikálně odolná. Běžně se používá betonová skladebná speciální dlažba v barevných odstínech, v mimořádně zatížených či jinak významných místech je možné použít i speciální dlažbu z umělého kamene (kamenná drť s pojivem).
Zvláštním případem je vodící pás přechodu, který se běžně provádí stejnou technologií jako vodorovné dopravní značení, pouze u dlážděných vozovek se k jeho zřizování používá speciální dlažba z umělého kamene.
Pro nevidomého a slabozrakého je charakteristickým zvukem dána zelená či červená pro chodce odvozená od světelné signalizace přechodu. Dnes je akustické zařízení připojováno paralelně k ampulím světelné signalizace, u nově zřizované signalizace je však bezpodmínečně nutné, aby akustické zařízení bylo součástí celého řízení signalizace přechodů či křižovatek. Znamená to, že akustická signalizace musí být nedílnou součástí funkce řadiče, to dnešní řešení moderních řadičů také technicky umožňuje. V budoucnosti bude také více využíváno dálkové ovládání vysílačkou nevidomého ke spouštění signalizace vybraných přechodů (kombinace trvalého režimu a režimu ovládaného dálkově vysílačkou nevidomého) či k bezpečnému přecházení nevidomých a slabozrakých při režimu blikající žluté (obr. 1.3.6).
V řešení křižovatek se uplatňují principy uvedené u přechodů a jejich světelné a akustické signalizace, novým prvkem je zde nutné přerušení signálních pásu v místě jejích styku (obdoba přerušení umělých vodicích linií v místě odbočky).
V obytných ulicích je nutné hmatným pásem vyznačit bezpečnou zónu kontrolovaného pohybu nevidomého či slabozrakého. Hmatný pás v obytné ulici (zóně) se zřizuje pouze v případě chybějící přirozené vodicí linie s minimalizovanými přerušeními (délka přerušení musí být méně než 8 m). Oddělující hmatný pás je i na chodnících s cyklistickými stezkami. Zvláštním případem akustického vedení na cyklistických stezkách.
| 1.4.1. Křižovatky, základní řešení | 1.4.2. Obytná ulice I. |
| 1.4.3. Obytná ulice II. | 1.4.4. Cyklistická stezka I. |
| 1.4.5. Cyklistická stezka II. |
Uváděny jsou jen vybrané nejčastější případy a jejich řešení. Jedná se zejména o umisťování telefonních hovoren, reklam, laviček, přístřešků MHD. Důležitým kriteriem pro řešení je rozdělení překážek na nezbytné a zbytné.
Dále je zobrazeno řešení pěších zón, příklad klidové zóny s exteriérovými schodišti apod.
Základním principem při řešení výše zmíněných případů je zachovávání volných přirozených vodících linií a bezpečná identifikace důležitých míst. Při svém pohybu nevidomý využívá především stěny domů, které jsou nejčastější přirozenou vodicí linií, podél těchto stěn se pohybuje při cestě tam i zpět, nepohybuje se tedy v běžném pravostranném provozu ostatních chodců!!! To je velice důležité pro správné návrhy a řešení všech hmatných vodicích prvků. Vodící linií nikdy není z bezpečnostních důvodů obrubník chodníku směrem do vozovky!!! Tam, kde jsou z vážných důvodů přirozené vodící linie (stěny domů, obrubníky trávníku apod.) přerušovány (pěší zóny, obchodní ulice) nebo chybí, se zřizují vodící linie umělé. Ty jsou tvořeny podélnými drážkami v dlažbě ve směru chůze. Zvláštními případy použití umělých vodících linií jsou nástupiště dopravních staveb.