Časopis ZORA, číslo 12/2001


Obsah:






** Z 5. zasedání Republikové rady SONS ČR **

Páté zasedání Republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých České republiky se uskutečnilo v suterénní zasedací místnosti nového sídla ústředí SONS v Krakovské ulici 21 v Praze.

V úvodu schválilo text zprávy o činnosti a hospodaření SONS v roce 2000. Audity hospodaření jednotlivých odborných středisek i SONS jako celku skončily bez výjimky výrokem "bez výhrad". Bylo tedy možno rozhodnout o zúčtování ztrát respektive přebytků oproti ztrátám z minulých let, případně o jejich převod na účet zisků příslušných odborných středisek. Celková částka finančních prostředků, s kterými SONS v roce 2000 hospodařila, přesahovala 75 milionů Kč, hospodářský výsledek skončil ztrátou 230 tisíc Kč. Textová část zprávy o činnosti, která bude základem výroční zprávy SONS za rok 2000, bude upřesněna podle vznesených připomínek členů Rady. Rada současně konstatovala bezproblémové ukončení převodu majetku na nově zřízené obecně prospěšné společnosti.

Při kontrole úkolů z předchozích zasedání Republikové rady bylo konstatováno, že k úpravám stanov SONS nebyly předloženy žádné návrhy. Rada pověřila viceprezidenta a dr.Volejníka, aby do 6.zasedání příslušné úpravy navrhli.

Činnost zahraničního útvaru je zajištěna přidělenou státní dotací, peníze však dosud uvolněny nebyly, přestože ke schválení státního rozpočtu došlo již před půl rokem. Příčina zadržování finančních prostředků na schválené projekty dotujícími ministerstvy je tedy spíše vnitřní záležitostí těchto ministerstev. SONS rovněž podala příslušné dokumenty Úřadu pro ochranu osobních údajů v souvislosti s vedením evidencí členů a klientů organizačními články SONS.

Další část zasedání byla věnována hodnocení dubnového speciálního semináře k činnosti SONS. Výsledky anketního průzkumu postavení zrakově postižených občanů v očích intaktní veřejnosti ukázaly vysokou míru pochopení veřejnosti pro potřeby podpory při začlenění takto postižených lidí do občanského života a současně malou znalost skutečné specifiky těchto potřeb. Renomovaná agentura GfK hodlá v provedém průzkumu pokračovat mezi samotnými zrakově postiženými a mezi podnikateli. Analýza činnosti SONS, provedená na tomto semináři vedla k závěru, že další úsilí je třeba zaměřit na doplnění sítě pracovišť Středisek integračních aktivit tak, aby byla rovnoměrně rozprostřena po všech regionech republiky. Úsilí je třeba zaměřit také na vytvoření funkčního systému depistáže zrakově postižených občanů (mj. i v souvislosti s předpokládaným komunitním plánováním sociálních služeb), dále na vytváření schopného aktivu dobrovolných spolupracovníků z řad zrakově postižených i nepostižených občanů k zabezpečení kontinuity práce, zejména odboček SONS, a také na rozšiřování možností pracovního uplatnění zrakově postižených lidí.

Jedním ze stěžejních bodů programu bylo jednání o transformaci Sdružení zdravotně postižených v České republice (principy transformace jsou popsány v následujícím článku "Zprávy ze SZdP v ČR"). Rada konstatovala zřetelný střet zájmů mezi potřebou transformace a postoji zejména velkých členských organizací, který může vést k zablokování jakýchkoliv konkrétních kroků. Pověřila také prezidenta a viceprezidenta vést jednání k vyjasnění majetkoprávních vztahů k budově na Karlínském náměstí 12 a případném převodu podílu SONS na jiný subjekt. Současně uložila předsedům Oblastních koordinačních rad SONS vést organizační články SONS k minimalizaci závislosti jejich činnosti na službách SZdP. SONS se nehodlá podílet na spoluzodpovědnosti za neřešení naléhavých úkolů SZdP a v krajním případě je ochotna i svazek SZdP opustit.

Druhým stěžejním bodem programu bylo projednání stanoviska k činnosti Knihovny a tiskárny pro nevidomé. Podkladový materiál připravila pracovní skupina vedená Jiřím Mayerem. Rada konstatovala informační hodnotu předložené zprávy, vystihující změněné podmínky činnosti KTN v porovnání s minulostí. Znamená to tedy zpracovat koncepci činnosti KTN jako především kulturního centra pro zrakově postižené, ovlivňujícího schopnosti komunikace zrakově postižených jak co do úrovně projevu, tak co do správné gramatiky. Současně je třeba definovat úlohu a postavení KTN v systému informačních služeb pro zrakově postižené a zapojit ji i do mezinárodní spolupráce obdobných organizací. Rada rozšířila pracovní skupinu o dr.Volejníka a uložila jí stanovit priority navrhovaných opatření a projednat je s ředitelem KTN.

V závěru rozhodla Rada o udělení pamětních listů Mgr.Vojtěchu Bálkovi, Jaroslavu Davidovi, doc.Jánu Jesenskému, Mgr.Jaromíru Kavkovi a dr.Zdeňku Šarbachovi.

Své další jednání stanovila na sobotu 15. září 2001.

- cs -



** Zprávy ze SZdP v ČR **

Řádné zasedání Výboru Sdružení zdravotně postižených v České republice, konané 18.května 2001 v Praze mělo být původně zasedáním dvoudenním. Přesto se jeho program podařilo vměstnat do zhruba šesti hodin téměř nepřetržitého jednání.

Informace o jednání se čtyřmi slovenskými svazy zdravotně postižených, které proběhlo 17.května, příliš vzruchu nepřinesla, neboť se jej zúčastnili všichni statutáři českých svazů. Partnerské slovenské svazy z titulu nástupnictví po Federálním výboru Svazu invalidů požadovaly zabezpečení jejich spoluvlastnictví k budově na Karlínském náměstí 12. Odmítali přitom jednat o konkrétní formě realizace tohoto spoluvlastnictví s tím, že svou představu zašlou později; česká strana naopak považovala vyjasnění této otázky za součást celého jednání. Pouze neoficiálně bylo naznačeno, že slovenští partneři budou požadovat svěření správy budovy do rukou slovenské firmy a dispoziční právo k polovině prostor ke komerčnímu využívání. Česká strana bez smluvního zabezpečení přijatelných podmínek realizace spoluvlastnictví nehodlá mimosoudní cestu uplatňování nároků slovenských partnerů podporovat.

Členové Výboru SZdP s jistou nevolí konstatovali, že ústřední bod, vyplývající z předchozího zasedání Výboru SZdP v ČR 22.března tr. nebyl vůbec do programu zařazen. Rozhodli se proto otázky transformace SZdP a jeho organizačních článků projednávat v rámci projednávání Výroční zprávy SZdP v ČR za rok 2000. Tento záměr podpořily i dvě petice ze seminářů vedoucích Center služeb zdravotně postiženým, dožadující se řešení další existence těchto Center. K vlastnímu textu Výroční zprávy byla předložena řada většinou jen formálních připomínek. Po jejich akceptaci byla zpráva schválena.

Jednání o transformaci SZdP pak vycházelo ze zprávy o činnosti SZDP, předložené předsedou doc.Jesenským na předchozím zasedání Výboru. Tato zpráva shrnula vývoj SZdP za uplynulých deset let a vymezila nové podmínky pro činnost hnutí zdravotně postižených - změna územně-správního uspořádání státu a s tím spojené změny finančních toků i zdrojů, předpokládáné změny v zabezpečování sociálních služeb a konečně vznik nové střechové organizace - Národní rady zdravotně postižených a jejích organizačních článků. Současně byl vzat na vědomí názor Svazu tělesně postižených a Sdružení pro životní prostředí zdravotně postižených na potřebu ukončit činnost SZdP v ČR v horizontu dvou let. Výbor v podstatě nezaujal zásadní stanovisko k principům transformace, navrženým ve zmíněné zprávě o činnosti především na základě návrhů, zpracovaných SONS a rozhodl pouze o ustavení pracovních skupin pro transformaci Center služeb (organizační zabezpečení J.Vencl), stacionářů (ing.Slobodník) a spolkové struktury (OV a SO SZdP - organizace D.Šotkovská). Ponechal na vůli členských organizací SZdP, zda delegují do těchto skupin své představitele.

Při jednání o hospodaření SZdP za rok 2000 bylo dohodnuto věnovat větší pozornsot brněnskému objektu v Lidické ulici 81.

Pro rok 2001 trvá rozpočtové provizorium kvůli neuzavřenému námitkovému řízení k projektům.

V závěru byla schválena služební cesta dr.Hutaře do Lublaně na jednání FIMITIC.

-cs-



** Kdo byl Jaromír Doskočil **

Osobnost tohoto ředitele Deylova ústavu pro nevidomé v Praze je neprávem opomíjena. Účinně pracoval také v kulturním životě nevidomých. Dnes už ho poznáváme především prostřednictvím jeho publikační činnosti. Více pozornosti si zaslouží rovněž Diskočilova organizátorská činnost, která není dostatečně známa. Mimořádnou aktivitu projevoval i pro založení a instalaci prvního slepeckého muzea v Praze v Krakovské ulici č.21.

Na tomto místě se u příležitosti 110. výročí jeho narození (18.6.1891) mohu zabývat Doskočilovou osobností pouze v užším smyslu, a to tematikou publikační činnosti.

Je autorem většího počtu odborných publikací. Byl redaktorem dětského časopisu pro nevidomé "Na úsvitě". V r.1928 sestavil pro žáky škol při ústavech pro nevidomé původní slabikář "Svítání", který, myslím, nebyl vedením ostatních škol pro nevidomé dostatečně oceněn. Pro děti připravil také sbírku povídek s názvem "Pro děti".

Doskočilova publikační činnost je bohatá. Ve všech příspěvcích se projevuje jeho pedagogický optimismus, který přerůstal do spolkového života.

Napsal "Nevidomé dítě v péči rodinné" - 1923, "Ze života nevidomých dětí" - 1925, "Život a význam nevidomého profesora Pierre Villeye" - 1934, "Naše slepecké tiskárny" - 1938. Jeho dílo "Hlava slepce", které vyšlo v r.1928 je pokusem o typologii nevidomých dětí. Tato práce byla ovšem ovlivněna tendenčními názory o vztahu tvaru hlavy a psychiky i mentální úrovně člověka. Pozornost upoutá obrazová příloha s údajně typickými tvary hlav několika slepců. Dále je to na dvacítku článků v odborných časopisech. Příspěvkem k historii jsou jeho články zabývající se slepeckou knihovnou, stavem péče o nevidomé v zahraničí aj. Byl plodným publicistou, jehož práce ukazují na široký rozhled člověka z praxe s vnitřní teoretickou erudicí.

Mne zvláště upoutal jeho článek v časopise "Paedologické rozhledy" z r. 1947. Protože v příštím roce uplyne 70 let od založení Společnosti slepeckého muzea v Praze, 55 let od instalace prvního českého slepeckého muzea v Praze a bude 10.výročí založení brněnského slepeckého muzea, citoval bych tento článek nejraději celý, ale je příliš rozsáhlý. Snad jen pár citací. Píše:

"Dne 14.června 1947 bylo slavnostně otevřeno na 32.valné hromadě spolku Český slepecký tisk v domě Svazu slepeckých spolků v Praze II, Krakovská 21, Zemanovo slepecké museum.

V bývalém bytě o třech menších místnostech s předpokojem byla vystavena část sbírek bývalé Společnosti slepeckého musea, výsledek to dlouholeté sběratelské činnosti inspektora v Ministerstvu školství a národní osvěty, Josefa Zemana." (O jeho životě a činnosti jsem nedávno v ZOŘE uveřejnil informativní článek.)

"Jedna místnost zachovává velmi věrně pokoj mistra Karla Emanuela Macana, slepého hudebního skladatele, učitele slepců a zakladatele spolku Český slepecký tisk. Je tu mistrovo harmonium, pianino, psací stůl, knihovna, staročeská truhla s mistrovými památkami a rodinné obrazy a fotografie."

"Po smrti K.E.Macana obdržel (J.Zeman - pozn.J.S.) prostřednictvím prof.St.Stejskala některé drobnosti po zemřelém, které přijal jako dar pro ministerstvo školství. Toto dalo památky uložiti v koutku Macanova slepeckého musea ve Stálé výstavě školské v Praze IV na Pohořelci. Sbírky byly později rozmnoženy zajímavostmi po slepci K.Glückaufovi, zvaném Kilián. Již tehdy jsme cítili nedostatky, že nemáme zvláštního musea, kde by byly uchovány památky týkající se slepectví.

Dne 24.1.1932 zemřela neočekávaně paní Libuše Macanová, vdova po K.E.Macanovi, která ve svém odkazu také pamatovala na nevidomé. V závěti odkázala přímo Slepeckému museu mistrovo pianino, harmonium, psací stůl a knihovnu. Našla se i zvláštní obálka s nápisem "Macanovu slepeckému museu: Cenné papíry za 10.000 Kčs". Obálka byla však prázdná. V poslední vůli o této částce zmínka nebyla, poněvadž se paní Macanová pravděpodobně domnívala, že stačí obálka s jejím věnováním. Proto z celkového pozůstalého jmění bezdětných manželů v částce Kčs 200.000 získalo slepectví jen mistrův nábytek a písemné památky, které byly prozatímně uloženy v Hradčanském ústavu pro slepé v Praze IV."

Ze zápisu první schůze Společnosti slepeckého musea se dovídáme, že o památky po Macanovi se hlásilo Národní muzeum s odůvodněním, že u nás slepecké muzeum neexistuje.

Dále Doskočil cituje ze Zemanovy zprávy na 2.schůzi Společnosti: "Přece však našel jsem věci neobyčejně cenné: lékařské vysvědčení, dekrety, kvalifikační listiny, dvě notesové tabulky pro bodové písmo, velikou korespondenci s hudebními nakladateli, zajímavou zvláště tím, jak mistr sám soudil o svých skladbách. Je tu i obrovská korespondence esperantská z celého světa, zvláště s Thilandrem, také se Saundersonem, s paní Grossmannovou-Brodskou. Našlo se také mnoho dopisů básníků, kteří žádali o zhudebnění svých básní. Je uchováno mnoho pořadů koncertů se skladbami Macanovými, mnoho fotografií a drobnosti, jako cvikry apod. Obrovská spousta výstřižků z novin. Žádost k vídeňskému ministerstvu za stipendium, které nedostal a o které žádal proto znovu. Všechna blahopřání k šedesátinám. Závěť. Jedna partitura. Průběh oční choroby mistra Macana, napsaný na 32 stranách prof.Schöblem... Jedna nedokončená partitura. Karty. Výkresy z reálky. Dopisy své milence, pozdější manželce. Hudební školy."

Doskočil dále píše: "Společnost slepeckého musea konala celkem sedm valných hromad, šest schůzí výborových a zmíněné již dvě schůze přípravné. Většina jednání týkala se získání vhodných výstavních místností. Byla to učiněná Golgota především předsedy samého od propůjčení školních místností k získání místností za nájem (na příklad v bývalém Poštovním museu, v bubenečské radnici, ve škole pro ženská povolání pod Emauzy, v klášteře v Panské ulici, ve šlechtických palácích a j.), prosebná deputace od primátora dr.Baxy k náměstkovi primátora Dr.Štulovi, k Dr.Zenklovi, ředitelce Pelantové, k vedoucím úředníkům obce pražské, k mag.radovi V.Jarolímkovi, k radovi Zahrádeckému a j. Pražské obci byly podány celkem čtyři žádosti. Když byla objevena některá volná školní místnost a bylo o ní požádáno, sdělil okamžitě ředitel školy, že místnost potřebuje, jen aby nemusil mít ve školní budově cizí organisaci.

Proro vyslána k primátoru Dr.Zenklovi deputace o udělení subvence, za kterou by se vhodná místnost najala. Byla to jediná možnost opatřiti výstavní místnosti, protože u státních úřadů a ministerstev nebylo možno se dočkati pomoci. Bohužel k primátorovi se deputace nedostala. Částka 10.000 Kčs z odkazu paní Macanové se spolku také nedostala, ač obě dědičky slíbily, že vyhoví přání zesnulé."

V každém z nás by tyto vybrané údaje měly navodit otázku, jak to bylo dál, jakým způsobem a kým a z jakých důvodů bylo v krátké době potom muzeum nenápadně zlikvidováno, hlavně - kam se podělo pianino, harmonium, psací stůl i všechny ostatní věci, dokumenty, veškeré bohatství, které připomíná Macanovu osobnost a mohly se stát významným pramenem pro vyplnění některých mezer v historii slepectví z období po roce 1948.

A to je druhý důvod, proč jsem svůj příspěvek obsahově rozšířil. Prosím všechny, kteří o dění v Krakovské ulici po roce 1947 něco vědí, aby do ZORY napsali nebo se alespoň se svými poznatky rozdělili přímo se mnou. Kdybychom shromáždili přehled o období, kdy bylo pozvolna první české slepecké muzeum neblahým způsobem likvidováno, mohli bychom v příštím jubilejním roce u příležitosti otevření nové expozice slepeckého muzea v Brně podat ucelenější svědectví a snad i získat některé ty "zbloudilé" předměty.

Josef Smýkal



** Pětasedmdesátiny u Horáků **

Jméno Horák patří v našem městě i v celé zemi k nejrozšířenějším, snad každý máme mezi přáteli a známými několik Horáků. Přesto si myslím, že většina čtenářů tuší, které Horáky mám na mysli. A zdaleka to nebudou jen čtenáři nejvěkovitější. Ing.Josef Horák z Kyjova a jeho choť Boženka oslavují letos s přibližně půlročním odstupem pětasedmdesáté narozeniny.

Navíc zažili ještě jednu slávu, byla to jejich zlatá svatba. Ve všeobecnou známost vešli proto, že už třetí desetiletí svorně a účinně pracují ve prospěch zrakově postižených, a to ve více oblastech a na všech možných úrovních. Jsou přátelští a osobití, a tak si jich každý musí povšimnout a už při prvním setkání si je zapamatovat. Plným právem patří připomínka jejich výročí i na stránky tohoto časopisu.

Ing.Josef Horák se narodil 25.června 1926 v Uherském Ostrohu. Brzy se u něho projevila těžká krátkozrakost, ke konci vysokoškolského studia měl už dvacet dioptrií, s lety bylo pak třeba stále silnějších brýlí. Právě v této souvislosti připomenu alespoň něco z toho, co Josef Horák přes svoje těžké postižení vykonal a čeho dosáhl. Jako chemik se specializoval na sklářství, vedl laboratoř, stal se vedoucím výzkumu, hlavním technologem, vedle toho i oponentem oborových i státních výzkumných úkolů. Byl i uznávaným odborným autorem, Státní nakladatelství technické literatury vydalo tři jeho příručky. Mimo to publikoval odborné články, z nichž jeden vyšel i v Anglii. Posledním uznáním, kterého se mu dostalo letos, byl diplom a plaketa "za celoživotní zásluhy o české sklářství".

Obdivuhodná je šíře jeho zájmů, jež všechny nelze ani vyjmenovat - jsou zaměřeny především na přírodu, kulturu a sport. Hlouběji se zabýval botanikou a entomologií. Je nejen velkým čtenářem krásné literatury, ale i autorem příležitostných básní a kratších próz. Za některé z nich obdržel i literární ceny. Dobře také hrával na trubku a dodnes rád poslouchá vážnou hudbu, jazz i hudbu populární.

Už v deseti letech hrál šachy, o několik let později i závodně. V roce 1973 vstupuje mezi zrakově postižené šachisty a koncem osmdesátých let se dostává na nejpřednější místa v celostátních soutěžích. S našimi reprezentanty hrál na turnajích v osmi zemích Evropy. Řadu let řídil i sportovně-technickou komisi zrakově postižených šachistů.

Ing.Horák pracoval v nejrůznějších funkcích na místní, okresní, republikové i federální úrovni. Byl vždy věcný, systematický, měl odpor k prázdnému tlachání. Jeho organizační zkušenosti, nápaditost a pracovitost se podstatně zasloužily o založení a rozvoj kyjovské organizace zrakově postižených, která letos oslavila desáté výročí svého vzniku.

I když se postupně vzdává svých funkcí, jeho zájem o život organizace se nezmenšil. Rád poradí a pomůže každému, kdo se vážně zajímá o práci mezi zrakově postiženými. Má porozumění pro mladou generaci. Nikdy nebyl straník, nikdy nestavěl kariéru na mocných příznivcích, nikdy netoužil po moci. Všeho dosáhl vlastními schopnostmi a vlastním úsilím.

Boženka Horáková, dívčím jménem Valešová, se narodila 6.ledna 1926 v Rosicích u Brna. Pracovala jako úřednice, vedoucí obchodu s textilem, knihovnice, především však byla svému muži věrným, laskavým a rovnocenným partnerem. Už dobrých padesát let ho doprovází na cestě životem i na konkrétních cestách, které by těžce slabozraký člověk sotva mohl podnikat sám a bez velkých rizik. Její bezprostřednost, smysl pro humor a schopnost navazovat přátelské kontakty poznali nejen ti, kdo Horákovy navštívili. Takto ji zná široké okolí a především mnoho postižených. Má opravdový zájem o druhého člověka a je solidarní s těmi, kteří všelijak strádají.

Je vzorná v roli paní domu i v roli matky a dlouho už i babičky. Josef i Boženka se dobře postarali o své dva syny a s nimi a jejich rodinami tvoří širší soudržnou pospolitost. Pevné vazby jsou i mezi nimi a námi, zrakově postiženými. Máme zač jim děkovat a máme proč si přát, aby mezi námi zůstali ještě dlouhá léta v co nejlepším duševním i tělesném zdraví.

PN



** Jarní aktivity vsetínské Okresní odbočky SONS **

Okresní shromáždění bylo svoláno na sobotu 7. dubna t.r., a to na devátou hodinu. Sešli jsme se již tradičně v restauraci Bečva ve Vsetíně. Jednotliví členové s doprovodem přicházeli již od osmé hodiny, podle spojů z okolních měst a obcí. Při zahájení byl již sál jako obvykle přeplněn.

V kulturním pořadu nás potěšilo vystoupení pěveckého a hudebního souboru Základní umělecké školy ve Vsetíně pod vedením ředitele pana Ivana Žlebka. Méně radostný okamžik nastal, když přítomní povstáním vzdali úctu a vyslechli jména 16 členů, kteří nás v uplynulém roce opustili. Všichni jsme si uvědomili, že naše veliká Okresní odbočka je opravdu společenstvím převážně seniorů.

Po výroční zprávě o činnosti a diskusi k ní následovala volba okresní rady a revizní komise. Povedou naši organizaci v období 2001-2002. V průběhu této doby dojde jistě k ukončení činnosti okresů a tím i ke změně našeho názvu. Ještě na shromáždění se sešli zvolení členové rady a revizní komise, aby zvolili jednotlivé funkcionáře. Předsedou byl opět jednomyslně zvolen Jaroslav David. Po společném obědě nechyběla družná zábava a při ní hudba i tanec. Zúčastnění se zároveň přihlašovali k účasti na dalších akcích, které byly naplánovány na první pololetí letošního roku.

V pátek 11. května jsme si již poněkolikáté zopakovali autobusový zájezd do vinného sklepa v Polešovicích u Uherského Hradiště. Zájezd byl spojen s návštěvou a prohlídkou zámku v Buchlovicích. Při ochutnávce vín z výborné loňské úrody si pisatel těchto řádek nejvíce pochutnával na jedinečném Tramínu. Zúčastnění si mohli vybrat z osmi druhů jakostních vín. Posezení ve sklípku bylo podmalováno zpěvem, který harmonikou doprovázela naše Pavlínka Tobolová.

Po několik let je Vsetín zahajujícím místem "Dnů kultury na Moravě". Bylo tomu tak i v pondělí 28. května. Pod záštitou starosty okresního města pana Jiřího Čunka byla v 15:30 hod. zahájena vernisáž výstavy historického skla s možností hmatové prohlídky nevidomými. Na vernisáži promluvili kromě pana starosty také vedoucí oddělení zahraničních styků a kultury SONS ČR Mgr. Václav Polášek a předseda odbočky Jaroslav David. Posledně jmenovaný využil svého vystoupení k tomu, aby poděkoval panu starostovi za příkladnou podporu, kterou od města dlouhodobě dostáváme.

Po vernisáži se přítomní zúčastnili v blízkém Domě kultury koncertu kytaristky Petry Elicerové a klarinetisty Milana Arnera, kteří vystupují pod názvem MUSICA GRATA. Jejich umění bylo přítomnými přijato bouřlivým aplausem.

Poslední připravovanou akcí v tomto pololetí budou dva sedmidenní sociálně rehabilitační pobyty v hotelu Pokrok, Bílá - Staré Hamry. První týden bude věnován výuce a zdokonalení prostorové orientace a samostatného pohybu zrakově postižených, druhý týden bude zdravotně rehabilitační. Oba pobyty proběhnou od 16. do 30. června t.r.

Na schůzi rady ve čtvrtek 7. června 2001 schválí rada časový plán akcí na letošní II. pololetí. Již dnes můžeme říci, že bude stejně bohatý jako ten, o kterém jsme vás v těchto řádcích informovali.

-vid-



** Co přineslo jaro **

Letošní rozmarné jaro přineslo naší Okresní odbočce SONS trochu radosti, trochu starostí - jak jinak, ale i smutné chvíle.

Ve čtvrtek 26.dubna jsme uspořádali okresní shromáždění spolu s jarním setkáním členů. Pozvání přijal prezident SONS pan Milan Pešák a předseda Oblastní odbočky SONS Karlovy Vary pan Pavel Rogaczewski. Rovněž byly přítomny pracovnice Tyfloservisu paní Šporová, pracovnice Úřadu práce v Chomutově paní Vymětalová a hosté z ostatních odboček v severozápadní oblasti. V rámci sebeobsluhy připravili naši členové malé občerstvení a setkání skončilo ke spokojenosti všech přítomných.

Předseda odbočky pan Havlíček zařídil po domluvě s ředitelem zooparku bezplatný vstup pro členy odbočky do tohoto přírodního centra, které je spolu s Kamencovým jezerem perlou chomutovského regionu.

Od začátku května jsme se připravovali na oslavu Dne matek, který se uskutečnil 17.května. Byly pozvány studentky Střední zdravotní školy se svou profesorkou a rovněž byli pozváni hudebníci, kteří by zahráli k tanci i poslechu. Ale 9.května překvapila všechny členy smutná zpráva, že nás navždy opustila bývalá předsedkyně - naše Jana - paní Kolářová. Zemřela po dlouhé těžké nemoci a my na ni budeme s láskou a vděčností dlouho vzpomínat. Oslava Dne matek proto proběhla bez jakéhokoli veselí.

S jarem skončily úpravy nových prostor v prvním patře budovy speciální mateřské školy v Dřínovské ulici. Vše už je na svém místě, rádi se zde scházíme a dobře se nám tu pracuje.

Zvolna se chýlí ke konci výuka bodového písma a jeho tři frekventantky ovládají dokonale Braillovo písmo jak ve čtení tak i v psaní na Pichtově psacím stroji. Další výuku zahájíme znovu v září.

Na 22.května sjednala paní Fuková návštěvu Městské knihovny v Chomutově za účelem vypůjčování zvukových knih. Byli jsme mile přivítáni i pohoštěni. Ředitel Střediska knihovnických a kulturních služeb pan Valeš k nám pronesl krátký, leč zajímavý projev a studenti chomutovského gymnázia přečetli historické pověsti týkající se samotného města i širokého okolí. Příjemné mladé hlasy lahodily našim uším. Potom se ujala slova vedoucí pracovnice knihovny. Seznámila nás s literaturou, kterou knihovna vlastní, pověděla nám o prostorových úpravách pro zdravotně postižené čtenáře a požádala nás o připomínky a přání, kterých nebylo mnoho. Rozloučení bylo srdečné, odcházeli jsme s pocitem dobře stráveného odpoledne. Všem zúčastněným patří díky.

Stanislava Vondrušová



** Deštivé setkání v Jihlavě **

Okresní odbočka SONS Jihlava pořádala 19.května tr. setkání družebních okresů. Zúčastnili se jej zástupci SONS Pelhřimova, Třebíče, Kyjova, Hodonína a Prahy.

Po příjezdu do klubovny Okresní odbočky SONS přivítal hosty její předseda Pavel Hegner a poté se všichni vydali na plánovanou návštěvu místní ZOO. I přes deštivé počasí se nám členové zdejší odbočky věnovali a paní M.Fialová s neteří nás obětavě informovaly o všech zvířecích obyvatelích této krásné ZOO. Bylo velmi milé poslouchat vyprávění vidících průvodkyň o všem, co jsme míjeli.

Zaujalo nás upozornění na opičí rodinku, jejíž samice byla slepá a starala se o novorozené opičí mládě. Při jejím dovádění nikdo její handicap nepoznal. Bylo nám také povoleno podržet v rukou kůzlata, želvičku a pohladit koníky. I přes neustálý déšť se poučná vycházka všem líbila.

Po návratu nás v klubovně čekalo občerstvení a potom p.Hegner vyzval přítomné zástupce okresních odboček, aby přednesli zprávy o jejich činnosti či předložili nové návrhy a nápady ke zlepšení práce středisek.

Prahu zastupovala pí Žofie Mouchová, předsedkyně Oblastní rady, která ke své zprávě o činnosti přidala ještě několik rad a svých zkušeností s prací pro nevidomé. Po jejím příspěvku následovala bohatá diskuse.

Jako nejdůležitější se jevil problém se získáváním financí na plánovanou i stálou činnost. Proběhla výměna názorů a zkušeností se získáváním sponzorů. Všichni se rovněž shodli na tom, že by různým vadám spíš prospěla vzájemná pomoc a spojenectví než nevraživost.

Den to byl sice deštivý a chmurný, ale nás obohatil o nové myšlenky, o pěkné chvilky při setkání i o nové poznatky a zkušenosti z práce pro společnou věc. Na rozloučenou se na nás usmálo i sluníčko, jako by do naší diskuse chtělo říci: "Usmívejte se na sebe a život bude hezčí a lehčí, i když se občas něco nepovede."

E. Brejchová



** Nahlédnutí do Vlaštoviček **

Zrakově postiženým už pět let pomáhá Dům svatých Cyrila a Metoděje v Opavě - Vlaštovičkách.

Dospělí vážně zrakově postižení klienti, kteří postrádají zázemí nebo se chtějí osamostatnit, se tam učí stát na vlastních nohou. Zaměstnanci a dobrovolníci jim pomáhají s rehabilitací, prostorovou orientací, výukou bodového písma, nácvikem pracovních činností. Většina obyvatel získává zaměstnání v chráněných dílnách Oblastní charity Opava. "Zvláštním úspěchem týmu rehabilitace jsou klienti, kteří si zařídili vlastní domácnost," říká vedoucí střediska Jan Hanuš.

Nevidomí a slabozrací si ve Vlaštovičkách nemohou stěžovat na nedostatek soukromí, ale ani na nedostatek kulturního a sportovního vyžití. Například 23.května na Horním náměstí v Opavě proběhl majáles. Připravený program byl určen především pro širokou veřejnost. "Účastníci majálesu si mohli vyzkoušet jaké to je, když člověk nevidí. Vyzkoušeli si i hry pro nevidomé, prohlédli si očima nevidomých i svých výstavu soch a keramiky," přiblížila obsah akce Ivana Chřibková.

V souvislosti s oslavami 5. výročí založení domova se podařilo rozšířit i Kruh přátel Domu sv. Cyrila a Metoděje pro zrakově postižené, jehož členem se může stát každý, kdo se zařízením sympatizuje. Členové zpravidla podporují činnost finanční nebo jinou pomocí. Na oplátku dostávají občasník "Vlaštofka", kde se dočtou o aktivitách domu.

buš



** Těšíme se na setkání **

Vždy dvakrát do roka si dávají nevidomí a slabozrací sraz v některém městě naší republiky. Tato setkání pořádá Českobratrská církev evangelická pod vedením paní Červeňákové. Pokaždé je připraven bohatý program, kdy si každý přijde na své. Ti, kteří mají rádi pobožnost a výklady evangelia i ti, kteří mají raději procházky a poznávání města, v kterém se setkání koná.

Tentokrát to bylo od 27. do 29. dubna v krásném historickém městě Táboře v jižních Čechách, které založili husité v letních měsících roku 1420 jako pevnost, kde chtěli uskutečnit Kristovo království.

Ráda bych se se čtenáři podělila o pěkné zážitky z tohoto setkání. A jaký jsme měli program?

V pátek večer jsme se sjeli do Masarykova domu, kde byl připraven celodenní program. Bylo nás hodně - 69 účastníků, proto jsme byli ubytováni na několika místech.

V sobotu byl výklad Markova evangelia a rozhovory ve skupinkách. Po obědě jsme se šli projít po městě, především na historické náměstí, kde nám průvodkyně Jana vše důkladně popsala a pověděla. Byly tam různé sochy a historické budovy se starodávnými zajímavými fasádami. V jedné z nich byl klášter, kde jsme se zdrželi nejdéle a průvodkyně Jana nám přečetla jeho historii.

Klášter byl postaven v roce 1526. Raškové, noví majitelé, nechali vyzdobit fasády figurálními a orientálními sgrafity. Při výzdobě se uplatnily i přírodní náměty z antické mytologie. Výsledkem je skvostná ukázka renesanční měšťanské architektury. Na sgrafita jsme si mohli sáhnout.

Poté jsme šli do muzea, kde jsme se zúčastnili besedy o založení a vzniku města a okolí, a dověděli se mnoho dalších zajímavostí. V muzeu jsou především exponáty věcí, které používali husité a ty, které byly postupně objeveny. Jsou to nejstarší nálezy na Táborsku, např. zbraně, šípy, nejzajímavější byly dvě figurky ve tvaru kance. Jedna byla z bronzu a druhá z hlíny a kovu. Na tyto exponáty jsme si také mohli sáhnout, takže šly z ruky do ruky, celkem jich kolovalo pět. Figurky kanců byly vojenskými standartami Keltů, které nosili vojevůdci na svých přilbách. Prohlídka se všem moc líbila.

Po večeři byla další akce. Navštívili nás manželé Eva a Pavel Dolejší, spisovatelé křesťanské literatury. I tato beseda byla velmi zajímavá. Nejprve nám řekli něco o sobě, četli nám ukázky příběhů, hráli na kytaru a my jsme zpívali s nimi. Potom jsme se jich ptali na vše, co nás z jejich oboru zajímalo.

I jindy při našich setkáních zpíváme, navzájem si popovídáme a seznámíme se s novými přáteli. Při zpěvu nás doprovází na kytary a zobcovou flétnu rodina Červeňákova.

V neděli dopoledne proběhly bohoslužby společně s občany Tábora. Následovaly organizační rozhovory o tom, co se nám líbilo, co by se mohlo vylepšit a tak podobně. Po obědě jsme se vzájemně rozloučili a odjížděli domů.

Za půl roku se zase sejdeme v Lanškrouně. Už teď se těšíme. Zúčastnit se může každý, zkuste přijet mezi nás i vy, milí čtenáři!

Irena Kratochvílová



** Rozdělení nadačního příspěvku **

V letošním roce rozdělí Komunitní nadace Ústí nad Labem poprvé i výnosy z prostředků, které získala v I.etapě rozdělování Nadačního investičního fondu, a rozšíří svoji podporu z okresu Ústí nad Labem i na další okresy Euroregionu Labe - na Děčín, Litoměřice a Teplice. Pro okres Ústí nad Labem zůstává zachována maximální výše nadačního příspěvku 50 000 Kč. Pro okresy Děčín, Litoměřice a Teplice je maximální výše nadačního příspěvku stanovena na 30 000 Kč.

Ve výběrovém řízení se lze ucházet o získání nadačního příspěvku na podporu projektů realizovaných ve jmenovaných okresech, a to v tematických oblastech: I. Sociální služby II. Životní prostředí III.Vzdělávání a lidské zdroje IV. Kultura a umění V. Volná témata

Bližší informace se dozvíte v kanceláři nadace, a to od 1.června 2001 do uzávěrky 4.otevřeného grantového kola (tj.do 31.srpna 2001), v pracovních dnech od 8 do 16 hodin (nejlépe po předběžné telefonické domluvě na čísle 047/520 10 23).

Pavel Hušek



** Právní poradna **

Daň z nemovitosti

Jsem těžce zrakově postižený, držitel průkazu ZTP/P. Vlastním chatu. Doslechl jsem se, že právě držitelé těchto průkazů jsou osvobozeni od daně z nemovitosti. Co je na tom pravdy? A jak mám postupovat při žádosti?

M. P., Praha 6

Náš právní řád skutečně dává občanům s těžkým zdravotním postižením, držitelům průkazů mimořádných výhod takovou možnost osvobození. Je upravena v ustanoveních zákona č. 338/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona je daň z nemovitosti tvořena daní ze staveb a daní z pozemku.

Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané či podle dříve platných obecně závazných předpisů dokončené. Poplatníkem daně je vlastník stavby. Jde-li o stavbu ve správě pozemkového fondu ČR nebo o stavbu převedenou na fond národního majetku, která je pronajatá, je tímto poplatníkem nájemce. Má-li právnická osoba ke stavbě právo hospodaření nebo trvalého užívání, je poplatníkem daně nositel tohoto práva. Má-li ke stavbě vlastnické právo případně právo hospodaření nebo trvalého užívání více osob, jsou povinny platit daň společně a nerozdílně. Od daně ze staveb jsou osvobozeny: a) stavby ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností, b) stavby sloužící školám, školským zařízením, muzeím, galeriím, archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím a občanským sdružením zdravotně postižených občanů, c) obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazu mimořádných výhod II. a III. stupně (tedy průkazu ZTP a ZTP-P), a to v rozsahu, v jakém slouží k trvalému bydlení, d) stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou rovněž držiteli průkazů mimořádných výhod II. a III. stupně.

Nárok na osvobození podle výše uvedených ustanovení může poplatník uplatnit v daňovém přiznání. I zde však musí platit podmínka, že stavba není užívána k podnikatelské činnosti nebo k pronájmu. Žádost o osvobození od daně z nemovitosti je třeba zaslat písemně na příslušný finanční úřad a přiložit kopii příslušného průkazu.

Pro úplnost ještě dodávám, že zákon o dani z nemovitosti upravuje také daň z pozemku. Předmětem daně z pozemku jsou pozemky na území ČR vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem daně je pochopitelně vlastník pozemku. U pozemkového vlastnictví ČR je poplatníkem daně právnická osoba, která má k tomuto pozemku zřízeno právo trvalého užívání. V případě, že vlastník pozemku není znám, je poplatníkem daně z nemovitosti také uživatel pozemku. Má-li k předmětnému pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření či užívání více osob, jsou povinny obdobně, jak bylo uvedeno výše, u daně ze staveb, platit daň společně a nerozdílně. Osvobození od daně z pozemku platí ve stejném rozsahu, jako je tomu u daně ze staveb. Osvobození se tedy vztahuje na: - pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů a obecně prospěšných společností, - pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče a nadacím.

Rovněž toto osvobození lze uplatnit v daňovém přiznání, samozřejmě i v tomto případě platí, že předmětné pozemky nesmějí být využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.

Zpracovala JUDr. Ivana Marešová



** Jazyk místo očí **

Nevidomým kyne naděje, že se budou moci bezpečně orientovat i v neznámém prostředí. Pomoci by jim v tom mohlo unikátní zařízení, které přenáší vizuální podněty z videokamery do mozku přes impulsy do jazyka. Vynález dvou vědců Wisconsinské univerzity v USA představil časopis New Scientist.

Zobrazení vnějšího prostředí se sbíhá do 144 elektrod zhuštěných na ploše velikosti poštovní známky umístěné v ústech. Když by měl například nevidomý odbočit doleva, upozorní ho na to impuls na levé straně jazyka, přímý směr pak signalizuje střídání impulsů vpředu a vzadu.

Osvojit si zařízení prý trvá asi padesát hodin, ale dobrovolnice Cheryl Schiltzová, kterou časopis citoval, si jej velmi pochvalovala. Nechala si důkladně zavázat oči a pak s pomocí přístroje bez jediné chybičky chodila počítačem vytvořeným bludištěm tak, jak jí to "radily" senzory umístěné v jazyku. "Prostřednictvím pouhého pocitu na jazyku dostal můj mozek zprávu, kam jít," řekla Cheryl.

Otcové vynálezu, univerzitní vědci Paul Bach-y-Rita a Kurt Kaczmarek už zvládli tímto způsobem přenést do mozku jednoduché informace počítačové grafiky. Během příštích pěti let chtějí zařízení ještě zdokonalit - miniaturizovat zařízení vkládané na jazyk a spojit jej s kamerou bezdrátově.

(roš)



** Nová služba na vlakovém nádraží v Olomouci **

Můžeme vám s potěšením oznámit, že od května byla na hlavním nádraží v Olomouci zavedena průvodcovská služba pro nevidomé cestující, kteří toto nádraží neznají nebo mají s orientací určité potíže.

Službu si můžete objednat nejpozději 12 hodin předem, ve výjimečných případech můžete volat později mobilem přímo z vlaku, např. při zpoždění, když potřebujete rychle přestoupit na jiný spoj.

Služba bude poskytována po celých 24 hodin denně. Službu konající pracovník na vás počká u vlaku a zavede vás na jiné nástupiště, do haly, popřípadě na zastávku MHD. Pokud budete cestovat z Olomouce, bude na vás pracovník čekat u pokladen. Poznávacím znamením je vždy bílá hůl.

Volejte tedy na tato telefonní čísla:
068 / 472 21 75,
068 / 472 21 70,
068 / 472 54 90

Děkujeme touto cestou pracovníkům Českých drah za vstřícnost a porozumění pro potřeby nevidomých. Věříme, že i vy tuto službu využijete a oceníte.

J.P.



** Zprvu jsem trochu váhal **

Obvodní rada SONS Praha 9 zorganizovala na 8. května návštěvu botanické zahrady. Opravdu jsem trochu váhal, zda se mám či nemám této akce zúčastnit. Obával jsem se totiž, že z této vycházky nebudu jako nevidomý člověk téměř nic mít. Říkám téměř, neboť i venku v přírodě určité vjemy při procházce vnímám. Tráva mě příjemně hladí i chladí, kopřivy spálí, trní popíchá, ale hromadnou akci po vyznačených cestičkách ve sklenících plných cizokrajných rostlin jsem si neuměl dost dobře představit.

Vím, že vcelku z pochopitelných důvodů jsou tyto rostliny bedlivě střeženy proti těm návštěvníkům, kteří je hyzdí a ničí olamováním listů, květů nebo dokonce plodů, ale na druhé straně bez nějakého většího hmatového kontaktu by taková prohlídka ztratila pro mě smysl. A tím, že mi bude dovolen bližší kontakt, jsem si právě nebyl jist.

Žena i syn řekli, že jdou a tak jsem si řekl, že půjdu tedy také.

Hned na začátku řeknu, že nelituji. To, co jsem ono sváteční dopoledne prožil, předčilo moje očekávání.

Bylo nás dohromady sice asi 30, což není zrovna malá skupina a navíc tolik lidí jsem ani nečekal, ale vznikla tam, řekl bych, vzácná situace. Sešla se totiž mimořádně vnímavá a pozorná parta, kterou prováděl pan dr. Větvička. Je nejen fundovaným botanikem, ale dokázal, že je i vynikajícím průvodcem pro handicapované návštěvníky. Dokázal se často i individuálně věnovat těm z nás, kteří se zajímali o určité podrobnosti a přitom udržel zájem i ostatních. Automaticky upozorňoval nejen nás nevidomé, ale i naše průvodce na řadu nástrah, zajímavostí a různých detailů, které by možná i naši průvodci přehlédli, natož my sami, a přitom bychom byli schopni je svými smysly zaregistrovat.

Dovolil nám sáhnout si třeba na různé druhy květenství a to i vzácných, na různé tvary listů, na opravdu velké, pevné a skutečně ostré ostny kaktusů, třeba i na tobolky s pryskyřicí na kůře exotických stromů. Upozornil na skutečně zvláštní vůně, které vydávají nejen květy, ale i listy některých rostlin. Zkrátka dělal co mohl, abychom i my, co nevidíme nic nebo jen málo, jsme se něco zajímavého o celé řadě rostlin dozvěděli a přímo rukama se o některých skutečnostech sami přesvědčili. Takto se nám věnoval celé tři hodiny.

Odcházeli jsme s příjemnými dojmy a plni možná až příliš velkého množství informací, z nichž některé jsme už ze školy dávno zapomněli, ale některé byly opravdu nové. V každém případě však byly všechny zajímavé. Příště už nebudu váhat si pana dr. Větvičku znovu poslechnout.

Luboš Slavík



** Tak máme želvu **

Když jsme plánovali akce na letošní rok, padl i návrh na návštěvu brněnské zoologické zahrady. Proč ne. A co takhle adoptovat si nějaké zvířátko? To také jednohlasně prošlo a tak se naše jednatelka paní Daria Voráčová mohla pustit do zařizování. Zlaté stránky vydaly to správné číslo, Telecom nás spojil a pošta doručila vše potřebné. Asi po měsíci a půl bylo vše vyřízené a naplánované. Jako poslední přišla velká obálka a v ní certifikát, stvrzující, že SONS ČR, Okresní odbočka Brno střed, adoptovala želvu egyptskou.

Křest byl dohodnut na sobotu 12. května. Čekali jsme, jaká bude účast. V poslední době totiž na pořádaných akcích občas pokulhávala. Tentokrát nás účast celkem mile překvapila. Když připočteme i menší děti, tak tam bylo přes padesát lidiček. A to už dlouho nepamatuji.

U pokladny se nás ujala paní Mgr. Vitulová. Nejdříve nás zavedla do přednáškového sálu, kde nám povídala o tom, jak zahrada funguje, mohli jsme si osahat kůže ze lva, tygra, zebry a také vycpaného varana, dále nám řekla co připravují, na co se chystají a také, že pro nás má nějaká překvapení. Všichni jsme byli napnuti.

První překvapení: Se zoologickou zahradou spolupracuje country kapela Kaskadéři, a s tou zase zpívá naše členka Dana Gubčová. Překvapení bylo v tom, že Dana nám přišla zazpívat. Bylo to hezké.

Po kulturní vložce jsme vyrazili za zvířaty. Lev si nás moc nevšímal, opice se k nám otáčely zády (spíše tedy zadky), od lam jsme se drželi dál zase my, aby nás náhodou nepotkala nějaká nehoda (když se jim prý něco nelíbí, tak kolem sebe plivou), papoušci asi poznali, že na ně moc nevidíme, tak se projevili zvukově. A už se blížil okamžik křtu naší adoptivní želvy. Druhé překvapení: Ač se to nedělá, chovatel Pepík nám želvu vytáhl z terária a donesl mezi nás. Všichni jsme si na ni sáhli a dostala od nás krásné jméno Charlotta.

Třetí překvapení: Jak paní Vitulová správně předpokládala, pomalu nám docházely síly a tak nám objednala krásný vláček, který nás odvezl k poslední části prohlídky. Tam na nás natahovaly krky žirafy a velbloudi.

Překvapení čtvrté: Ještě než se s námi naše průvodkyně paní Mgr. Vitulová rozloučila, každý dostal drobný upomínkový předmět.

Byl to krásný den a už se těšíme na další návštěvu ZOO. Pokud už pomine epidemie slintavky a kulhavky, máme přislíbeno, že bude daleko větší možnost dostat se blíže k některým zvířatům a dokonce si na ně sáhnout.

pada



** Splněný sen **

V hotelu Prince v Teplicích byla 6.dubna 2001 veliká slavnost. Teplický Lions klub předával Okresní organizaci SONS televizní lupu špičkové kvality. Za Okresní radu ji přebírala paní Růža Slavíková, která se v celé záležitosti nejvíce exponovala. Rozhodnutím Okresní rady SONS byla lupa zapůjčena Domovu důchodců v Bystřanech.

Jako vstupenka na tuto slavnost sloužily brýle. Lions klub Teplice slavil tímto způsobem deset let od svého založení.

Název Lions není odvozen od lva, jak by se zdálo, ale je zkratkou pěti slov: svoboda, vzdělání, bezpečnost našich národů, čili Liberty, Intelekt, Our Nations Safety.

Etický kodex Lionů:

Svou víru a důstojnost svého povolání prokazovat činorodou snahou, abych zasloužil uznání, že jsem něco vykonal.

Hledat úspěch a žádat přiměřenou odměnu i užitek jako něco, co mi právem náleží, avšak neusilovat o žádný užitek nebo úspěch za cenu ztráty sebeúcty hledáním výhod, jež mi nenáleží.

Mít na mysli, že pro vybudování vlastní existence není nutné zničit existenci nikoho druhého, být loajální ke svým klientům a obchodním přátelům a pravdivý sám k sobě.

Při vzniku pochyb o čistotě a spravedlnosti svého postoje či jednání vůči svým bližním hledat důvod pochyb především u sebe.

V přátelství vidět cíl a ne účel světící prostředek. Chápat, že pravé přátelství není měřeno službou jednoho druhému, že opravdové přátelství nic neočekává, službu však přijímá v tom duchu, v jakém byla prokázána.

Být si vždy vědom povinnosti občana vůči svému národu, své zemi a své obci, jim svým postojem, slovem a skutky projevovat neotřesitelnou věrnost a velkoryse jim věnovat své schopnosti a možnosti.

Svým bližním pomáhat, nešťastným útěchou, slabým podporou a potřebným svým jměním.

Být obezřetný s kritikou a štědrý s chválou. Budovat, ne ničit.
Přesto, že první Lions klub byl založen už 7.června 1917 v Chicagu a zaměřil se v prvopočátku na zrakově postižené, jeho Etický kodex má co říci i dnešku. Postupem času dosáhlo lionské hnutí takového významu, že jako jediná dobročinná organizace získalo akreditaci u OSN!

Když jsme před třemi roky začali s Jaromírem, naším patronem, který pomáhal při zakládání naší Okresní odbočky, navštěvovat naše členky v penzionech a domovech důchodců v teplickém okrese, snili jsme o tom, jak by bylo krásné pořídit do každého z těchto zařízení televizní lupu, aby si nejen naši členové, ale i ostatní mohli v klidu přečíst věci důvěrné, s nimiž by se neradi svěřovali i těm nejlepším přátelům a spolubydlícím. Jistě by sloužila i ke čtení věcí obecnějších.

V té době se nám dostala do ruky publikace J.Murphyho "Moc podvědomí". Autor jedné z kapitol tvrdí: "Když nevidíš východisko z obtížné situace, uděláš nejlépe, když všechno přenecháš neuvěřitelné moudrosti podvědomí." Způsob jak mobilizovat podvědomí je v ní dost podrobně rozveden. Pravdou je, že se nám tak podařilo uskutečnit řadu věcí, se kterými jsme si zpočátku nevěděli rady. Tohle je jedna z nich.

Plynul čas a naše odbočka získala díky pochopení pana Nemravy, zakládajícího člena teplického Lions klubu, možnost se jedenkrát týdně scházet v prostorách hotelu de Saxe na pravidelných schůzkách bezplatně a dvakrát ročně uspořádat svoje shromáždění - jarní a podzimní. Samozřejmě za stejných podmínek, tedy bezplatně. V jakých prostorách se scházíme měl možnost se přesvědčit i prezident SONS pan Milan Pešák při účasti na našem shromáždění.

Panu Nemravovi jsme se zmínili o našem snu obstarat pro každý domov důchodců TV lupu. Nastala dlouhá jednání, která skončila úspěšně a veliká radost zavládla na všech stranách. Obyvatelé domovů důchodců ani členové naší odbočky ale nemusí přitom na svých oděvech nosit znaky - chcete-li "logo" Lions klubu.

I touto cestou vyjadřujeme upřímné poděkování za splněný sen.

Slávka



** Rotary club Klatovy **

uspořádal 20.dubna v hotelu Centrál svůj již 5.reprezentační společenský večer spojený se setkáním významných společenských a podnikatelských osobností Pošumaví. Výtěžek akce organizátoři věnují klatovské Městské knihovně a jejímu oddělení pro nevidomé.



** Litovelským Pomoravím **

obiliář k cyklotrase a naučné stezce pro nevidomé, která je v Česku unikátem, představili autoři projektu ze šternberského občanského sdružení Ecce Homo. Trasu vedoucí napříč Litovelským Pomoravím budou moci zrakově postižení absolvovat na dvoukolech a o krásách tamní přírody se na několika stanovištích dozví z tabulí psaných i Braillovým písmem.

"Na patnáctikilometrové trase bude šest odpočinkových míst s lavicemi, stoly, přístřešky a panely s informacemi o přírodě, vyvedenými reliéfním způsobem a Braillovým písmem. Na okruh se začátkem ve Lhotě nad Moravou budou zrakově postižení moci vyrazit se svým "pilotem" na dvoukolech, která si tady půjčí," poznamenal Jaroslav Kráčmar, který spolu se svou manželkou projekt připravil a dokázal na něj získat jeden milion korun.

Snahu manželů Kráčmarových ocenili i starostové okolních obcí, zástupci okresního i krajského úřadu.
Reakce na naučnou stezku

Předmětný projekt připravovaný šternberským občanským sdružením Ecce Homo, jehož cílem je vybudování cyklotrasy a naučné stezky v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví sloužící t a k é nevidomým, si vysloužil ostrou kritiku ze strany dvou olomouckých obecně prospěšných společností - Tyfloservisu a Tyflocentra.

Nelíbí se jim především to, že jim nebylo umožněno připomínkovat celý projekt. Navíc milion korun potřebný k uskutečnění celého záměru by se podle představitelů těchto společností pečujících o zrakově postižené dal využít mnohem efektivněji.

"I když si velice vážíme snahy šternberského sdružení, nemáme potřebu, aby vznikala stezka tohoto charakteru," řekl ředitel Tyflocentra Jan Příborský a dodal: "Velice nás mrzí, že předkladatelé projektu, manželé Kráčmarovi, s námi projekt nekonzultovali. Přitom bychom velmi rádi u toho byli." Podle obou společností se celá věc vymyká základním potřebám zrakově postižených.

Pokud se totiž zrakově postižený rozhodne pro cyklovýlet, musí na dvojkolo usednout společně s pilotem, který tandem řídí. Ten mu také zprostředkovává veškeré potřebné informace.

"Myšlenka cyklostezky pro zrakově handicapované je jistě velmi pěkná. Avšak člověk, se kterým na dvojkole jedu, mi pomůže natolik, že při orientaci a vnímání přírody žádné speciální pomůcky nepotřebuji," řekla nevidomá studentka Univerzity Palackého Martina Botošová, která na dvojkole projela i Rakousko.

Olomoucké organizace kritizují také účelnost vynaložených peněz. "Hospodaříme ve velmi skromných podmínkách. Složitá finanční situace nám neumožňuje ani dokončit některé rozdělané projekty, jako je například ozvučení Integrovaného dopravního systému Olomoucka. Částka ve výši milionu korun je zbytečně vysoká. Peníze by se daly použít na mnohem potřebnější věci," zdůraznila vedoucí Tyfloservisu Veronika Haiclová.

Občanské sdružení Ecce Homo za reakcemi Tyfloservisu a Tyflocentra vidí nedostatek informací. "Naší snahou není vybudovat speciální cyklostezku pro nevidomé. Cílem projektu je ochrana životního prostředí a vznik naučné stezky a cyklotrasy sloužící všem občanům, která je doplněna prvky pro nevidomé občany," zdůraznil Jaroslav Kráčmar, který projekt se svou manželkou připravil. Důkazem tohoto tvrzení je i fakt, že o příspěvek sdružení nežádalo na ministerstvu práce a sociálních věcí, ale obrátilo se na ministerstvo životního prostředí.

"Na projektu se podílelo svými radami a připomínkami na 15 organizací, mimo jiné i Speciálně pedagogické centrum a nebo Speciální škola pro zrakově postižené v Litovli. Neudělali jsme jediný krok bez odborné konzultace," dodal Kráčmar. Podle něj finanční částka potřebná na vybudování speciálních prvků pro nevidomé tvoří pouze desetinu nákladů na projekt.

Eva Šišková



** Obhájil titul **

V Centru zdravotně postižených v Českých Budějovicích se v dubnu uskutečnil otevřený přebor Čech ve vzpírání tělesně a zrakově postižených sportovců. Vítězem v silovém trojboji se stal zrakově postižený Jiří Janoušek z pořádajícího oddílu výkonem 565 kg. Jiří Janoušek je úřadujícím mistrem světa.



** Skončila liga družstev v showdownu **

Poslední zápasy smíšených družstev v showdownu byly dohrány 7.dubna. Soutěž probíhala od podzimu 2000 do jara 2001.

Družstvo tvoří tři muži a dvě ženy, chybí-li některý hráč v sestavě, jeho zápasy se kontumují. V zápase se hrají dvouhry mužů a žen, a také všechny čtyřhry.

Tento ročník ligy byl už čtvrtý. Po dvojnásobném vítězství Sigmy a po loňském vítězství Baníku získalo křišťálový pohár a zlaté medaile družstvo Tyflosportu Praha, které postavilo velice silný tým. Do soutěže se přihlásilo 9 družstev, ale v průběhu ligy bylo družstvo Orbity Brno vyřazeno, protože neodehrálo dva zápasy.

Pořadí:
1. Tyflosport Praha A (Gregor, Bayer, Rada, Sicha, Hegr, Křiváčková, Hegrová, Dušková)
2. Sigma Olomouc A (Pata, Hájek, Kubáč, Příborský, Trnečková, Bartošková)
3. Baník Ostrava (Ďurko, Pouch, Kikta, Opravilová, Černošková)
4. Sigma Olomouc B (Šnyrych, Krátký, Kalina, Barlok, Škařupová, Všetičková)

Květa Trnečková



** Přebor Čech v showdownu **

Pořádáním letošního Přeboru Čech v showdownu mužů i žen bylo pověřeno TJ Karko Ústí nad Labem, a to v termínu 12. a 13.května.

Ve velmi pěkném areálu pořádajícího oddílu se sešlo šestnáct mužů (až na Luboše Zajíce z TJ Zora Praha byli přítomni všichni nejlepší hráči z Čech) a šest žen, aby se utkali jednak o titul "Přeborník Čech" (paralelně probíhal i Přebor Moravy) a jednak o volná místa pro podzimní Mistrovství České republiky 2001, které se bude konat v Krnově.

Do semifinálových bojů postoupili pouze hráči SK Tyflosport Praha. V prvním zápase porazil P.Bayer ve třech setech J.Hegra a ve druhém zvítězil P.Gregor nad J.Vospělem ve dvou setech. Poražení se utkali o konečné třetí místo, kde J.Vospěl ve dvou setech vyhrál tento souboj s dvojnásobným mistrem republiky J.Hegrem. V posledním utkání soutěže mužů uspěl P.Bayer a dvousetovým vítězstvím nad P.Gregorem se stal "Přeborníkem Čech".

V soutěži žen vzhledem k počtu zúčastněných se hrálo pouze jednokolově systémem "každá s každou". I zde bylo odehráno několik velice vyrovnaných a kvalitních utkání, o vítězce při rovnosti bodů rozhodl vzájemný zápas, v němž se podařilo Petře Urbanové přehrát svoji oddílovou kolegyni Helenu Křiváčkovou. Na třetím místě skončila Z.Hegrová.

Chtěl bych závěrem vyslovit svůj postřeh a návazné přání. Jelikož úroveň hry našich showdownistů (zejména pak mužů, ale totéž platí i v případě několika žen, mám na mysli z celé republiky) je velice vysoká a směle se můžeme měřit se zahraničím, je pro tento sport obrovská škoda, že se stále nedaří organizovat pravidelná oficiální mezinárodní měření sil na úrovni státní reprezentace, a to ani formou řekněme evropského poháru či evropské ligy, případně mistrovství Evropy. Mnohokrát jsem slyšel hovořit o showdownu v programu paralympiády, což je ovšem reálné pouze v případě pravidelných evropských šampionátů a sami dobře víme, jak dopadl roku 1999 tzv.nultý ročník mistrovství Evropy.

Mně osobně není vůbec jasné, na jaké úrovni pracují (či spíše asi nepracují) různé komise a subkomise, které mají na starosti rozvoj - dle mého názoru však stagnaci na funkcionářské úrovni - tohoto sportu. Mohu naprosto zodpovědně prohlásit, že na těchto případných mezinárodních akcích mají v současné době předpoklady pro umístění mezi nejlepšími především špička našich mužů, ale ani naše nejlepší ženy by se v zahraniční konkurenci neztratily. Pokud bych měl být konkrétní, tak do nejlepší desítky evropských hráčů showdownu by se dnes zcela jistě umístilo nejméně pět, ale možná i sedm našich mužů, v případě žen se reálně dá hovořit o počtu dvou až tří hráček v první desítce.

Nestojí tyto skutečnosti za větší iniciativu všech zodpovědných funkcionářů na mezinárodním poli?

Milan Kipeť



** Letní střelecký závod **

21. července bude pro všechny zájemce připraven další ročník soutěže v simulované zvukové střelbě z pistole "Alpina cup 2001". Závod opět proběhne v rekreačním středisku TJ Zora Praha v Libři u Prahy. Dostanete se tam městským autobusem číslo 332. Tato linka vyjíždí od stanice metra trasy C "Budějovická". Odjezdy jsou ráno v 7, 8 a 9 hodin. Výstupní zastávka je na náměstí v Psárech. Odtud dojde do cíle cesty naprosto každý (ba i nesportovec). Půjdete po silnici směrem na Libeř, u hájovny odbočíte doleva a kolem rybníku dojdete na základnu. Chůzí rozcvičeni se pak můžete vrhnout do boje o co nejlepší umístění v soutěži.

Začátek prvního kola je v 10 hodin. Čas ukončení závodu záleží na počtu zúčastněných střelců. Nejpozději však bude uzavřen v 16 hodin. Startovné je 30 Kč. Občerstvit nebo i dobře najíst (až přejíst) se lze přímo v restauraci tamějšího zařízení. Vydatnou krmí nabyté kalorie však máte možnost odstranit plaváním nebo svižnou procházkou po okolních stráních.

Vítězové obdrží drobné ceny a ostatní získají dobrý pocit z příjemně (někteří možná i zdravě) prožitého dne. Pokud by chtěl někdo dokonce i přespat, tak nekuřáci mohou toto bez problému učinit v blízkém lese, s dalšími účastníky je ale nutné předem domluvit nocleh. Nejlépe přímo s vedoucím střediska panem Otoupalem na telefonu: (02) 995 27 55.

Počasí neovlivníme, ale o slunečnou pohodu a dobrou letní náladu se postaráme. Tak přijďte! Doufám, že pak večer nikdo z vás neřekne: "No, to byl tedy zase pěkně "vypráskaný" den!"

Miloš Slavík



** Inzerce **

Prodám následující tituly knih v bodovém písmu, ve velmi dobrém stavu:
E.Zábojová, J.Peprník, S.Nangonová: Angličtina pro jazykové školy, I. a II.díl, celkem 11 svazků, cena 250 Kč
Václav Šolc: Jsem Indián, 3 sv., cena 80 Kč. Autorem této knihy je český cestovatel, který žil mezi Indiány. Vhodné pro starší děti.
Oscar Wilde: Šťastný princ a jiné pohádky, 1 sv., cena 30 Kč
Zane Grey: Prázdniny v pralese, 3 sv., cena 80 Kč. Kniha pro mládež o nelegální těžbě dřeva v amerických lesích; je psána velmi poutavým způsobem.
George Orwell: Farma zvířat, 2 sv., cena 60 Kč. Tato kniha je určena dospělým.

Kontakt: tel.0312/66 01 75, e-mail: beran@braillnet.cz
Zn.: "Dohoda možná"



[Domů | Zpět]