Časopis ZORA, číslo 10/1999


OBSAH:

** Přítel i pomocník **

K Mezinárodnímu dni bílé hole přibyl od roku 1989 také Mezinárodní den vodicích psů, který připadá na 27.duben. Při této příležitosti uspořádalo letos v ten den Středisko výcviku vodicích psů Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR, které sídlí v Praze 5-Jinonicích, Den otevřených dveří, aby se návštěvníci - nevidomí i vidomí - mohli seznámit s funkcí a posláním tohoto střediska.
Nevidomí si mohli "prakticky" doplnit své teoretické znalosti problematiky vodicích psů, vidomé veřejnosti prohlídka střediska měla pomoci překonat určité rozpaky při kontaktu s nevidomým, který má za průvodce vodicího psa.
Čtenáři ZORY měli možnost podrobně se seznámit s činností tohoto výcvikového střediska z uveřejněného příspěvku ing.Hany Jasenovcové "Pes jako společník zrakově handicapovaného člověka".
 Ti z nevidomých, kteří by o čtyřnohého průvodce a společníka projevili opravdový zájem, by se museli k dalšímu jednání spojit s pracovnicemi Střediska výcviku vodicích psů na adrese Klikatá 2a, 158 00 Praha 5-Jinonice, tel.02/52 49 48, ať už s jeho ředitelkou Bedřiškou Humhalovou nebo ing.Hanou Jasenovcovou, které by řídily krok za krokem jejich snahu o získání psa.
Jednu šťastnou novou majitelku vycvičené světlé labradorky Gábinky jsem ve výcvikovém středisku zastihla v ubytovně pro nevidomé klienty, kteří zde pobývají několik dnů při přebírání vycvičených průvodců, kdy si pán i pes na sebe vzájemně definitivně zvykají a kdy je cvičitel ještě na dosah.
Na mou otázku, zda už někdy vodicího psa měla, mi paní Jiřina Benešová ze Strakonic řekla:
"Pudlíka apricot jsem měla šestnáct a půl roku. Byla jsem na něj zvyklá, dokázal mě i vodit, ale postupně zestárl a před rokem umřel. Stále jsem na něj nemohla zapomenout, ale psího společníka a průvodce jsem potřebovala, protože nevidím. Nejprve jsem myslela, že se ujmu nějakého dvouletého psího nalezence, protože vím, že výchova štěňátka dá nevidomému mnoho práce.
 Pak ale za mnou přišel předseda naší Okresní odbočky SONS pan Mařík a pozval mě na schůzi, které se zúčastnili i manželé Humhalovi z výcvikového střediska se šesti vodicími psy. S pejsky jsem se seznámila a s paní Humhalovou jsem se domluvila, že bych měla zájem o nějakého menšího pejska, aby se mi vešel do bytu a aby i jeho údržba byla snadnější. Po čase mi paní inženýrka Jasenovcová ze Střediska výcviku vodicích psů zavolala, že mají mezi přírůstky i tři sestřičky-labradorky, z nichž jedna je i menší, klidnější. Tak jsem si Gábinku vybrala, zúčastnila jsem se školení pro majitele vodicích psů, konaného v rehabilitačním středisku v Praze na Dědině, kde už jsme s Gábinkou chodily spolu - i ve sněhu.
 Teď jsem si pro ni přijela, abych si ji odvezla natrvalo domů. Tady ve středisku pobudu vlastně čtyři dny, aby si půldruharoční Gábinka na mě co nejvíce zvykla (i s mým kouřením!), a pak už budeme spolu chodit u nás na procházky, na nákupy, všude, kam bude třeba."
 Pan Humhal, který v ubytovně s paní Benešovou a s pejsky Gábinkou a svojí Brendou seděl a udílel jí ještě některé praktické rady, připomněl, že se psem se jí potom v zimě ve sněhu půjde lépe, protože nebude muset hledat cestu, pejsek už bude mít své vychozené trasy, po nichž ji bezpečně povede i sněhem-nepřítelem nevidomých.
Zeptala jsem se i na některé praktické otázky ze soužití nevidomého se psem. Všimla jsem si, že většina nevidomých chodí se psem poměrně rychle. Jak se praktikuje to, když někdo rychle jít nemůže a vůbec chodí poměrně pomalu. Jak to pes snáší?
Dostalo se mi vysvětlení, že pro každého klienta je vybrán takový pes, který mu po všech stránkách musí vyhovovat. Pomalému klientovi se tedy dostane i pomalý pes. Časem se každý pes svému pánovi přizpůsobí ve všem, tedy i když je třeba nabádán k pomalejší chůzi i takovými povely, které nejsou přesnou citací mezi těmi třiceti základními, na jejichž reagování je pes vycvičen. Každý vodicí pes si časem zvykne na osobité povely i řeč svého pána, které pomáhají spoluvytvářet pevný přátelský vztah. Zkrátka vodicí pes a jeho nevidomý pán musí spolu utvořit tu správnou "dvojku".
Když je pes "v práci", má na sobě - většinou bílý - vodicí postroj a klidně šlape se svým pánem (pán u zadní nohy svého psa, jak je předpisová vzdálenost). Sundá-li se psovi postroj a on má "volno", radostně se rozběhne a využívá volnosti třeba i mezi ostatními psy v parku. Vrátí se na zavolání hned, nebo až sám uzná za vhodné (jak je často vidět u "obyčejných" domácích mazlíčků)?
"Záleží na každém jednotlivém psu, na jeho povaze, a kolik mu pán povolí," vysvětluje pan Humhal.
"Moje Gábinka neutíká, je stále kolem mne," pochvaluje si paní Benešová. "Na zavolání přijde opět těsně ke mně, dostane postroj a už spolu klidně jdeme."
 "Pes nemůže být jenom "v práci", musí mít chvíli i na svoje volno, musí se vyběhat, to bychom mu vzali kus jeho přirozeného života," říká pan Humhal. "Potom by ho ani jeho práce - vodit nevidomého - nebavila a nechtěl by ji dělat."
 Jak nevidomý pozná u svého psa parazita, blechu nebo klíště? Nebo zda pes neonemocněl?
"Existují chemické prostředky, které stačí jedenkrát měsíčně vetřít psovi do srsti a blecha i klíště se mu spolehlivě vyhnou. Vydrží to po celé léto, proto se to i finančně vyplatí. Také při hlazení psa či při jeho prohlížení, což je denně nutné, objevím v srsti, co tam nepatří. A nemoc vycítím z chování psa," říká pan Humhal.
V kolika letech jde pes do "důchodu"?
"Maximum psí práce je do deseti let jeho věku. V devíti letech člověk pozná, že výkon psa klesá, že už se mu například špatně nastupuje do tramvaje či na schody vůbec a musí se mu potom i pomáhat. Tak v době, kdy jeho spolehlivost je maximálně vycvičena a funguje bez chyby, tělesná schránka psa zrazuje, jako ostatně ve stáří i lidi. Pak je nutno zažádat o nového psa, kterého tito klienti dostanou přednostně, aby nezůstali bez průvodce."
 Popřála jsem paní Benešové hodně radosti a spokojenosti z práce její Gábinky, když spolu odcházely do pokoje.
Zatím v hale výcvikového střediska jeho ředitelka, paní Humhalová spolu s ing.Jasenovcovou a jedním z cvičitelů trpělivě odpovídali na otázky návštěvníků, vysvětlovali získávání vhodných štěňat, způsob a dobu jejich výcviku, kontakty se žadateli o psy, i o konečném předávání psů jejich novým majitelům.
Předvedli "ustájení" psů v kotcích přístupných zvenku i zevnitř budovy, psí marodku, karanténu i přípravnu krmiv. Pejskové štěkáním žadonili o pohlazení, hráli si spolu - v každé "garsonce" jsou vždy dva, aby si navzájem dělali společnost.
V hale byly vystaveny různé druhy postrojů a vodítek pro psy, na videu běžel záznam o výcviku psů ve středisku, na zdi na tabulích byly fotografie spokojených klientů s jejich věrnými průvodci. Mezi návštěvníky se volně pohybovalo, nechávalo se obdivovat a hladit několik zlatých retrívrů, kteří se pak s chutí rozběhli zadovádět si do zmoklé trávy, dokud je z ní nevyhnal další příval deště, ale především rázný povel cvičitele. Poslechli a zase z nich byli přítulní společníci. Jistě z nich budou dobří vodicí psi, kteří jsou někde už netrpělivě očekáváni. Jejich spolehlivá práce pomůže několika dalším nevidomým obohatit život i o jiné hodnoty. Především ale o věrného přítele a pomocníka.
Zpracovala Dana Kudlová



** Handicap '99 **

"Je to fakt blbý," řekla mladá dívka a s obrovskou úlevou nám vrátila klapky zakrývající zrak, i vysílačku a bílou hůl.
Stejně jako po dva minulé ročníky i tentokrát mohl každý návštěvník výstavy Handicap vyzkoušet nevidění na uměle vytvořené trase s bariérami a zvukovým orientačním majáčkem. Trasu vytvořili a po celou dobu trpělivě asistovali návštěvníkům instruktoři Tyfloservisu. Věrnými průvodci na trase byli i vodicí psi a jejich cvičitelé, kteří neméně trpělivě zodpovídali dotazy návštěvníků. Psi upoutali pozornost i milovnice zvířat paní Marty Kubišové, která se vedle obdivu k čtyřnohým průvodcům zajímala o činnost Tyfloservisu a Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých vůbec. Paní Kubišová se zúčastnila jako jedna z interpretek doprovodného kulturního programu výstavy.
Handicap představil již potřetí také pomůcky pro zdravotně postižené, a to ve dnech 20.- 23. dubna na Pražském výstavišti v rámci komplexu 21.ročníku mezinárodních veletrhů Pragomedica. Především tělesně postižení ocenili široké spektrum vozíků, pohyblivých plošin pro kvadruplegiky a paraplegiky včetně speciálně upravených automobilů a dalších rehabilitačních pomůcek, které zpříjemňují život takto zdravotně postiženým. Mimochodem, nad některými tajili dech i zdraví návštěvníci výstavy. Většina pomůcek byla označena informací o podílu příspěvku pojišťovny.
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých ve spolupráci s instruktory Tyfloservisu se však v žádném případě nenechala zastínit - byly prezentovány pomůcky a činnost pro zrakově postižené. Významným byl fakt, že o pomůcky a činnost Tyfloservisu projevilo zájem i několik očních lékařů, kteří odcházeli s námětem na další práci se svými zrakově postiženými pacienty. Přesto však, vzhledem k počtu očních lékařů, jejich účast byla žalostně malá. Pracovníkům, kteří přicházejí do styku se zrakově postiženými pravidelně, ale i ostatní veřejnosti byly pravděpodobně užitečné informace o kontaktu s nevidomými a o průvodcovství. V prostorách stánku Tyfloservisu a SONS byla také k vyzkoušení novinka pana ing. Miloše Svárovského - slepecká hůl s vestavěnou vysílačkou VPN O3.
V množství vystavovatelů byly pro nevidomé dobrým orientačním bodem stánky s aroma oleji, esencemi a vonnými tyčinkami, které bylo možno přímo zakoupit. Vůní bylo tolik, že až "nos přecházel". Stánek se speciální a zdravou výživou byl důkazem, že např. i diabetik si může dopřát bez obav sladkou dobrotu.
V současné době jsou spíše slyšet stížnosti nad pokulhávající etikou a kulturou za technikou a vědou. Výstava Handicap však je dostatečným důkazem, že technika a nové vynálezy jsou pro někoho neocenitelným přínosem pro zvýšení kvality života.

Markéta Klapuchová

Poznámka: Pomůcky pro zrakově postižené si můžete přijít vyzkoušet vždy ve čtvrtek mezi 13. - 18. hod. do Tyfloservisu, Na Harfě 9, Praha 9. Informace o kurzech pro zrakově postižené vám podáme také na tel. č. : O2/66 03 95 43.



** Užitečné a zdařilé setkání zrakově postižených esperantistů **

V sobotu 10. dubna 1999 se uskutečnilo setkání nevidomých a slabozrakých esperantistů. Sešlo se nás kolem třiceti nadšených stoupenců tohoto jazyka. Své pohostinné přístřeší klubovny nám poskytlo pražské Středisko integračních aktivit SONS v Krakovské 21.
Už po půl desáté dopoledne se v místnosti klubovny ozývaly srdečné pozdravy postupně přicházejících zájemců. V deset hodin v sálku nastalo ticho a setkání zahájil dosavadní dlouholetý předseda sekce nevidomých esperantistů pan Jiří Vychodil. Uvítal a pozdravil všechny přítomné a předal slovo panu ing. Miroslavu Michálkovi, vedoucímu SIA, jenž po celou dobu našeho jednání byl přítomen a pozorně sledoval průběh setkání. Pan Michálek nás rovněž srdečně přivítal a ve svém krátkém vystoupení vyjádřil podporu a pomoc při organizaci podobných setkání. Pak jsme minutou ticha uctili památku všech nám blízkých nevidomých esperantistů, kteří už nejsou mezi námi.
Nejdůležitějšími jednacími body bylo kladné hodnocení dosavadní činnosti, volba nového předsedy, kterým se stal Jan Příborský, a ustavení výboru.
Jeho členy jsou: Jiří Vychodil, Jiří Jelínek, Jan Příborský a autor tohoto článku Tadeusz Karaš. Redaktorem esperantské přílohy ZORY "Aúroro" i nadále zůstává Jiří Vychodil, který rezignoval z funkce předsedy kvůli zdravotním potížím. Nabídl však pomocnou ruku pro další spolupráci a zároveň nás všechny vybídl k stálému zdokonalování, obohacování a rozvíjení svých jazykových schopností formou četby knih a časopisů, dopisováním s esperantisty z jiných zemí, návštěvou vzdělávacích kurzů a kongresů. Ty jsou důkazem toho, že esperanto je také živým jazykem, výborným dorozumívacím prostředkem a pro nevidomé jednou z vhodných rehabilitačních forem.
Pan Vychodil rovněž hovořil o pestré nabídce mnoha bodových esperantských časopisů vydávaných v různých zemích. Bylo též s radostí konstatováno, že pro nevidomé existují základní učební materiály, jmenovitě učebnice esperanta a slovník - vše v bodovém písmu. Horší je to ovšem s učebnicemi pro slabozraké. Existuje jich sice velké množství v černotisku, ale žádná ve zvětšeném typu písma. A proto jsme se dohodli, že i tato záležitost by měla být vyřešena. Nový předseda všechny přítomné pozval na rekondiční pobyt s výukou esperanta, který se letos bude konat ve dnech 10. -16. července 1999 v Ruprechtově.
Potom následovala volná diskuse, loučení a postupně jsme se rozcházeli do svých domovů, některé z nás ještě čekala dlouhá cesta.

Tadeusz Karaš



** Důchody budou zvýšeny od srpna **

Zákon o důchodovém pojištění jednoznačně stanoví podmínky, na základě kterých musí vláda svým nařízením důchody valorizovat. Podle tohoto zákona se vyplácené důchody musí zvýšit, jestliže úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl alespoň o 5 %. Podmínka růstu tohoto indexu se posuzuje od kalendářního měsíce, který bezprostředně předchází kalendářnímu měsíci, v němž došlo k poslednímu zvýšení důchodů.
Naposled byly důchody zvýšeny v červenci 1998 a naplnění valorizační podmínky se předpokládá v červenci tohoto roku. Procentní výměry důchodů budou obdobně jako při loňské valorizaci zvyšovány diferencovaně podle roku přiznání důchodu, aby se zmírnily rozdíly v jejich výši vzniklé použitím dvou různých právních předpisů - starého a nového zákona.
Podle vládou schváleného nařízení č. 64/1999 Sb. se důchody starobní, plné invalidní, částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí přiznané před 1. lednem 1996 zvyšují od splátky důchodu splatné po 31. červenci 1999 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 7,5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Pokud byly tyto důchody přiznány od 1. ledna 1996 do 31.července 1999, zvyšují se od splátky důchodu splatné po 31.červenci 1999 tak, že procentní výměra důchodu se zvyšuje o 5 % procentní výměry důchodu, která náleží ke dni, od něhož se procentní výměra zvyšuje.
Procentní výměry důchodů přiznávaných od 1. srpna 1999 do 31. prosince 1999 se zvyšují ode dne přiznání o 5 % . Procentní výměry vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů se v tomto případě zvyšují jen tehdy, pokud nebyly vyměřeny z procentních výměr důchodů zvýšených podle tohoto nařízení. Při této valorizaci se nezvyšuje základní výměra důchodu a její výše činí i nadále 1310 Kč.
JUDr. Pavel Ptáčník



** Náhrada škody **

V následujících řádcích se budeme věnovat důležité oblasti pracovně-právních vztahů, kterou je náhrada škody.Náhrada škody je rovněž upravena v ustanoveních zákoníku práce a to poměrně široce.
V první řadě je věnována pozornost prevenci. Zákon praví, že zaměstnavatel je povinen zajistit svým zaměstnancům takové podmínky, ve kterých by mohli plnit své pracovní povinnosti bez rizika ohrožení zdraví a majetku. Zaměstnavatel je tudíž povinen neustále kontrolovat, zda ke škodám nedochází. Hrozí-li škoda, ukládá zákon zaměstnanci povinnost na tuto škodu upozornit. Důležitým prvkem je samozřejmě odpovědnost. Obecně lze tuto odpovědnost členit na odpovědnost zaměstnance a zaměstnavatele. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobí zaviněním porušení povinností při plnění úkolu nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnancovo zavinění je ovšem zaměstnavatel povinen prokázat.
Již jsme se zmínili, že zaměstnanec je povinen upozornit na hrozící škodu. Pokud tuto svou povinnost zaměstnanec vědomě nesplní nebo bez závažných důvodů proti hrozící škodě nezakročí, je zaměstnavatel oprávněn požadovat, aby přispěl k úhradě vzniklé škody. Rozsah úhrady, kterou je zaměstnavatel na zaměstnanci oprávněn požadovat, se stanoví s ohledem na všechny okolnosti případu. Přihlíží se přitom zejména ke skutečnostem, které bránily zaměstnanci ve splnění ohlašovací povinnosti a také samozřejmě k rozsahu a významu konkrétní škody. Výše náhrady nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Jestliže zaměstnanec převzal na základě dohody o hmotné odpovědnosti také odpovědnost za svěřenou hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které je povinen vyúčtovat, má samozřejmě odpovědnost za vzniklý schodek. V dohodě o hmotné odpovědnosti může být ujednáno, že pracuje-li zaměstnanec na jednom pracovišti společně s několika zaměstnanci, odpovídají všichni společně a nerozdílně. Takováto dohoda musí mít písemnou formu. Nedostatek písemné formy má za následek neplatnost dohody. Zaměstnanec se může odpovědnosti za vzniklý schodek zcela nebo zčásti zprostit, jestliže nezpochybnitelně prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.
Od dohody o hmotné odpovědnosti může zaměstnanec také odstoupit, a to v případě, že je převáděn na jinou práci, zařazován na jiné pracoviště, překládán. Stejně se může zachovat zaměstnanec i v případě, že přes písemné upozornění zaměstnavatel neodstraní závady, které brání řádnému hospodaření s hodnotami, kterých se daná dohoda o hmotné odpovědnosti týká. Při společné hmotné odpovědnosti může zaměstnanec od dohody ustoupit také v případě, že je na pracoviště zařazen jiný zaměstnanec, stanoven jiný vedoucí, popřípadě jeho zástupce. Toto odstoupení musí mít rovněž písemnou formu. Dnem, kterým končí pracovní poměr zaměstnance, zaniká rovněž jeho hmotná odpovědnost.
Dalším druhem odpovědnosti, se kterou se můžeme v pracovně-právních vztazích setkat, je odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů. Zaměstnanec samozřejmě odpovídá za ztrátu pracovních nástrojů a jiných předmětů, které potřebuje k plnění pracovních úkonů, a které mu byly svěřeny na základě písemného potvrzení. Z odpovědnosti za ztrátu se zaměstnanec vyváže, jestliže prokáže, že ke ztrátě došlo bez jeho zavinění. Důkazní břemeno leží v tomto případě na straně zaměstnanců. Je třeba připomenout, že zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, odpovídá za vznikou škodu, kterou způsobil, jen je-li schopen ovládnout své chování a posoudit jeho následky. Zaměstnanec, který se však vlastní vinou uvede do stavu, ve kterém není schopen tyto následky posoudit, odpovídá za škodu takto způsobenou v plném rozsahu. V plném rozsahu také odpovídá za škodu, kterou způsobil úmyslným jednáním proti pravidlům slušnosti a občanského soužití.
Zaměstnanec však na druhé straně neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvrácení následků škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví. Ovšem pouze v tom případě, že tento stav nevyvolal úmyslně a počínal si přitom přiměřeně všem okolnostem. Za škodu vyplývající z hospodářského rizika zaměstnanec rovněž neodpovídá.

Zpracovala JUDr. Ivana Marešová



** Auto už má... **

Počátkem ledna, jak jsme vás už informovali, odstartovaly Středisko rané péče Praha a Kiwanis klub Praha pod názvem "Auto proti černé tmě" neotřelou internetovou akci, jejímž cílem je shromáždit finanční prostředky na nákup automobilu pro Středisko rané péče Praha.
Po čtyřech měsících jsem se zeptal vedoucí pražského Střediska rané péče Mgr. Heleny Holubové na aktuální průběžný stav. "Do této chvíle se již podařilo získat téměř 60 000 Kč. Mezi dárci jsou naši dlouholetí příznivci, rodiny našich malých klientů i "náhodní dobrodinci", kteří se o akci dověděli přes internet nebo upozornění v médiích. Dárci, kteří se zapojili do akce prostřednictvím internetu, věnovali své peníze přímo na symbolické zakoupení konkrétní součástky. Auto, které bude jednou pracovat pro děti s postižením zraku, má tak už volant, palubní desku, lékárničku, lano, řadící tyč, levý blikač, jeden tlumič, kolo, okno a jedny dveře, zadní brzdové čelisti, sadu zámků a několik dalších nezbytných součástí. Stále však čeká na další součástky v hodnotě zhruba 200 000 Kč."
 Kiwanis klub Praha chystá v nejbližších měsících pro veřejnost několik zajímavých propagačních akcí, kde se návštěvníci kromě informací o sbírce dovědí i mnoho jiných zajímavostí jako například o bezpečném cestování s malými dětmi.

Jiří Reichel



** Mateřská škola se zaměřuje na děti postižené vadami zraku **

Mateřskou školu v Bydžově navštěvuje 58 dětí a to nejen místní, ale i ze širokého okolí. Důvodem je specifické zaměření zařízení.
Děti jsou rozděleny do tří skupin. Je tu běžná třída pro předškoláky, speciální pro děti se zrakovými vadami a třída, kde jsou integrované děti s kombinovanými vadami. Proto si i vybavení vyžaduje vyšší náklady než provoz v běžné škole. Jak nám prozradila ředitelka Ilona Tauchmanová, hodnota přístrojů se pohybuje kolem 400 tisíc korun. Přístroj na léčbu šilhavosti a tupozrakosti stál 280 tisíc korun. Vše bylo pořízeno díky sponzorským darům, charitativním organizacím a vstřícnosti Školského úřadu. Nejen materiálně je škola připravena pomáhat dětem s vadami zraku. Jedna z učitelek je specialistka na defektologii, ředitelka tento obor také studuje. Mateřinka úzce spolupracuje se dvěma očními lékaři. Je zde zřízena odpolední ambulance na procvičování zraku, kterou navštěvují i děti ze ZŠ, jež tuto péči potřebují.
Obecní úřad věnuje školce velkou pozornost. Provedl rekonstrukci sociálního zařízení, letos se chystá úprava kuchyně a jídelny. Tyto prostory už neodpovídají normám. A navíc, stravu z MŠ odebírá i patnáct místních důchodců, kteří si dobré jídlo z této kuchyně nemohou vynachválit. O stravu by mělo zájem víc lidí, ale kapacita bohužel nestačí.

- red -



** Vyšší odborná škola se představuje **

Sociální školství v Brně slaví třicáté výročí založení. K ojedinělým zařízením tohoto typu patří v jihomoravské metropoli Vyšší odborná škola sociální na Kounicově ulici.
Jedná se o školu denního pomaturitního typu s tříletým cyklem. Studium končí absolutoriem. Tvoří jej obhajoba absolventské práce, zkouška z cizího jazyka a teoretická zkouška z odborných předmětů: základů práva, sociálního zabezpečení, metod sociální práce a sociální politiky. Absolvent je oprávněn užívat označení dis- diplomovaný specialista v oboru sociální práce - za jménem.
"Škola vznikla před třemi lety. Letos studium ukončují první absolventi," řekla Jaroslava Gründlová, zástupkyně ředitele, s tím, že problémy s uplatněním by žáci mít neměli.
"Po celé tři roky jsou naši studenti v úzkém kontaktu s praxí. To je naše specifikum. Navštěvují ústavy sociální péče doma i v zahraničí, seznamují se s problematikou zrakově, sluchově či tělesně postižených, učí se Braillovo písmo, posunkovou řeč, poznávají specifika etnických menšin. Rádi bychom získali také lektora na výuku romského jazyka," dodala zástupkyně.
Absolvent je připraven orientovat se ve specifickém sociálním prostředí, komunikovat s klienty na úřadech, v terénu, může vykonávat funkce středního a vyššího managementu, umí řešit problematiku nezaměstnaných na úřadech práce, zvládne práci v poradenských institucích, v domovech a penziónech pro seniory, v uprchlických táborech, v nápravně-výchovných zařízeních, v diagnostických ústavech, centrech toxikomanie, v dětských domovech a ústavech pro mentálně postiženou mládež.
Přihlášky ke studiu škola přijímá do 30. června. Přijímací zkoušky ze všeobecných znalostí se zaměřením na zvolený obor se uskuteční poslední srpnový týden. Přihlíží se k prospěchu na předchozí škole, podmínkou je znalost angličtiny nebo němčiny. Loni škola z více než tisíce zájemců přijala sedmdesát studentů.

Barbora Budínová



** Zajímavá soutěž **

Rád bych se s vámi podělil o zážitky ze soutěže z pohledu soutěžícího účastníka. Akce se konala 24. dubna v Břeclavi v budově Obchodní akademie. O organizaci a dobrý průběh soutěže se starala slečna Lenka Řehánková s ochotnými spolupracovníky.
Také se přišli podívat zástupci denního tisku. Přišli novináři z Rovnosti, Mladé front, a deníku Břeclavsko. Rovněž o jídlo a pití nebyla nouze.
Soutěžilo se v následujících disciplínách: psaní na kancelářském stroji a na počítači (mohli jsme si vybrat), a v prostorové orientaci v neznámém prostředí s prvky Braillova písma. U posledně jmenované soutěže bych se rád na chvíli zastavil.
Trasa byla rozdělena celkem do osmi úseků. Byla to asi kilometrová okružní cesta, která začínala před vchodem Obchodní akademie a končila opět v budově školy. Popis trasy jsme dostali nahraný na kazetě a ti, kteří se chtěli spoléhat pouze na vlastní paměť, si mohli vyslechnout popisy další trasy až na jednotlivých úsecích. Pokud jsme zabloudili a nebo jsme si mysleli, že jsme zabloudili, mohli jsme požádat náhodné chodce o pomoc, případně se jich zeptat na další cestu, což jsme na předchozích soutěžích nesměli. Já jsem tuto trasu šel asi dvě hodiny, protože některé úseky byly dosti náročné a hodně jsem bloudil. Také ostatním soutěžícím, jak jsem se později dověděl, daly některé úseky hodně zabrat. K žádnému úrazu, pokud vím, nedošlo.
A nyní už k umístění nejlepších v jednotlivých disciplínách. V psaní na počítači se na prvním místě umístil pan Jan Pokorný z Brna, na druhém místě moje maličkost a na třetím místě paní Marie Martínková z Brna. V psaní na kancelářském stroji zvítězil Jan Pokorný, druhé místo obsadil pan Ladislav Linberg a třetí paní Marie Martínková.
Prostorovou orientaci vyhrál pan Viktor Sedlář, nejstarší a nejzkušenější účastník této soutěže, druhé místo obsadil Ladislav Linberg a třetí opět Marie Martínková.
Závěrem bych chtěl velmi poděkovat jménem svým a jménem všech účastníků hlavně Lence Řehánkové, která byla iniciátorkou těchto soutěží. Náš dík patří rovněž všem Lenčiným pomocníkům a sponzorům, kteří se podíleli na výborném průběhu soutěží. Zároveň také děkuji pracovníkům brněnského Tyfloservisu Petru Karáskovi a Regíně Konrádové za to, že mnohým z nás pomohli získat nové zkušenosti v prostorové orientaci.

Ondřej Dvorský



** Z nabídky rekondičních pobytů **

Centrum tyflopomůcek a služeb SONS v Brně, Chaloupkova 7, 612 00 pořádá v termínu od 20. do 27.srpna v hotelu Dlouhé Stráně v Koutech nad Desnou rekondiční pobyt se zaměřením na PC sestavy s ozvučením grafického prostředí Windows 95 (WinMonitor + WinTalker).
Bližší informace obdrží zájemci u RNDr. Hany Bubeníčkové, tel 05/41 24 04 21 (nejlépe volat ve čtvrtek od 13 do 18 hod.)



** Letní pobyt pro nevidomou mládež **

Ve dnech 16. - 31. července 1999 pořádáme další z tradičních pobytů pro nevidomé ve věku 15 - 20 let. Letos v Rešicích nedaleko Moravského Krumlova, v malebném údolí říčky Rokytná.
Táborová základna nabízí ubytování ve čtyřlůžkových prostorných chatkách, jídlo 5x denně, kontakt s účastníky souběžně probíhajícího běžného dětského tábora, koupání v bazénu.
I letos si budete moci vybrat z nabídky kurzů dva, kterým se
budete desetkrát půldruhé hodiny věnovat. Budou to: vaření, šití, botanika, sport, práce s hlínou, péče o domácnost, konverzační němčina, obsluha PC, nácvik podpisu, hra na flétny.
Nebojte, nebude to jenom práce. Připraveny jsou i hry, při kterých se pořádně zapotíte, budete muset přemýšlet, spolupracovat, budete poznávat sebe i druhé. Počítáme s besedami a výlety, najde se čas i na letní odpočinkové radovánky.
Program budou zajišťovat instruktoři sociální rehabilitace, studenti pedagogických fakult, vaši starší nevidomí kolegové a přizvaní hosté.
Další informace a přihlášky nejpozději do 31. května (max. počet 20 účastníků) na adrese: Tyfloservis Plzeň, Tomanova 5, 320 16 Plzeň 3, tel./fax: 019/27 35 96, e-mail: TSOAS-PL@braillnet.cz
Irena Kosíková



** Ocenění Václavu Trojanovi **

Cenu Františka Kriegla pro rok 1999 dostane Václav Trojan, známý počítačový programátor, který byl také průkopníkem převádění českých textů do Braillova písma.
Cena je Nadací Charty 77 udělována od roku 1987 za dlouholeté obětavé úsilí zaměřené na odstraňování přehrad, které brání vzájemnému lidskému porozumění.



** "Astry" v olomouckých ulicích **

Ke konci minulého roku se v olomouckých ulicích objevila nevídaná atrakce- "Astra". Krásná, moderní, tříčlánková, červeno-modro-bílá. Civilním jménem ŠKODA-INEKON LTM 10.08. Na Mikuláše se novou tramvají mohly projet děti. Od 15. ledna využívají nového dopravního prostředku už všichni cestující. A nejen té červeno-modro-bílé, ale také tmavomodré, která vjela do ulic brzy poté.
Po mnoha letech se Olomoučané konečně dočkali nové tramvaje. Uvítali ji především lidé se zdravotním postižením. "Astra" je totiž nízkopodlažní a je vybavená plošinou pro vozíčkáře. Do tramvaje mohou bez potíží nastoupit osoby o holích a vůbec s omezením pohybu. Samozřejmě i maminky s kočárky mohou nyní použít tramvaje bez cizí pomoci.
Nová tramvaj řeší i problémy nevidomých a slabozrakých osob. Za pomoci kapesní vysílačky a hlásiče situovaného vedle prvních dveří si zjistí číslo a směr linky. Pokud chtějí linky využít, dají pomocí ovladače, který může být umístěn i v bílé holi, signál řidiči, že chtějí nastoupit. Uvnitř vozu pak digitální hlásič oznamuje názvy stanic.
Aby se nevidomí mohli důkladně seznámit s interiérem nových tramvají i s jejich obslužnými prvky, uspořádala Okresní odbočka SONS ve spolupráci s Tyfloservisem a Dopravním podnikem města Olomouce odbornou instruktáž. V sobotu 13. března se na nádvoří tramvajového depa DPMO sešlo přes padesát zájemců z řad zrakově postižených členů. Vedoucí tramvajového provozu pan Bořivoj Stárek a tiskový mluvčí Dopravního podniku pan Miroslav Bureš zevrubně popsali interiér i exteriér nového vozidla. Účastníci si mohli prohlédnout jednotlivé články vozu, které jsou odděleny schody uvnitř tramvaje, uspořádání sedadel, madel, umístění značkovačů jízdenek a spínače otevírání dveří uvnitř i vně vozidla. Řidič tramvaje pan Radek Navrátil ochotně popsal své pracoviště a některé z účastníků dokonce posadil na své místo a nechal je prohlédnout palubní desku vozu. Samozřejmě, že si účastníci vyzkoušeli i digitální hlásič, který je zcela novým prvkem v olomoucké městské hromadné dopravě.
Chceme touto cestou poděkovat pracovníkům Dopravního podniku města Olomouce za maximální vstřícnost a ochotu při řešení orientace a samostatného pohybu nevidomých a slabozrakých osob v MHD v Olomouci i za umožnění této velmi prospěšné akce. Věříme, že postupně budou v našem městě vybavovány digitálními hlásiči i další tramvaje a v blízké budoucnosti i autobusy.

J. Příborský



** Člověk jasně vidí srdcem **

Nevidomý zpěvák Andrea Bocelli (1958) vyrůstal ve farmářské rodině (otec vinař vyrábí Chianti Bocelli). Od dětství hrál na klavír, flétnu a saxofon, ale jeho největší láskou byl zpěv. Během studií si přivydělával jako barový pianista. Rok 1992 se stal zlomem v jeho kariéře, když nazpíval part napsaný pro L.Pavarottiho. Každé jeho album se od té doby stalo hitem (Il Mare Calmo Della Sera 1993, Bocelli 1995, Viaggo Italiano 1995, Romanza 1996, Aria 1998).
Bocelli prolomil neprostupnou zeď mezi operou a populární písní a jeho desky sklízejí úspěch nejen jako klasika, ale i v hitparádách populárních písní.
Jeho životní filozofii nejlépe vystihuje citát A.de Saint-Exuperyho: Člověk jasně vidí srdcem. To důležité je očím neviditelné.

Čím si vysvětlujete takový úspěch právě u nás?
 Úspěch nemá pravidla a nedá se vysvětlit nikde na světě, takže ani v České republice. Češi jsou národ velmi citlivý, národ, který je v pohybu, prochází regenerací a právě prožívá nelehké historické období. A proto vnímáte umění trochu intenzivněji. Mluvím ale velmi obecně, protože bych si jinak nedovolil svoje desky nazvat uměním. Ale za projevené sympatie moc děkuji.

Jaký máte vztah ke svému rodnému kraji - Toskánsku?
 Je pro mě duchovním rájem. Jsem jako Číňané, kteří si myslí, že Čína je středem světa, já si myslím, že jím je Toskánsko.

Vystudoval jste práva, využil jste někdy svých znalostí?
 Nevím, jestli bych byl schopen obhajovat práva jiných, ale pokud se týká mých vlastních, jsem tím nejhorším obhájcem. I v italštině existuje podobné přísloví, že kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosy...

Chystáte kromě nových desek i nějaké divadelní projekty?
 Ano, měl bych v příštím roce zpívat ve Veroně ve Veselé vdově a Romeovi a Julii, také nastuduji Verdiho Requiem, dostanu se k Tosce a dalším projektům. Ale na všechny raději nemyslím, nad množstvím práce by se mi sevřelo hrdlo.

Sníte rád?
 Přiznávám, že jsem nikdy neměl rád sny, raději jsem si věci přesně plánoval a tato předsevzetí plnil. Sen pro mě představuje určitou básnickou licenci, je to spíš umělecký výraz.

Jaká je vaše poslední deska Aria?
 Vracím se v ní ke svým oblíbeným operním áriím a myslím, že je to řemeslně velmi propracovaná deska, není to nic nahodilého. Jejím ústředním motivem je hudba, což je pro mě nejdůležitější. Operní hudba otvírá nové obzory a já věřím, že lidé opět najdou k opeře cestu.
Michaela Hrušková



** I Čechům sluší kimona **

Japonsko je pro nás země velmi přitažlivá. Živá a zajímavá byla beseda ve středu l0.března v našem klubu SONS v Ostravě na tzv. "babinci" s Mikulášem Ďurkem, který navštívil Zemi vycházejícího slunce jako hudebník pantomimického divadla, kde vystupovali s představením "Trpasličí cirkus". Vyprávění z této cesty jste si mohli poslechnout ve zkrácené podobě i vy, milí čtenáři, kteří odebíráte zvukovou Naši šanci. Ale to nebylo vše. Družba s touto zemí pokračuje a tak náš milý Ďurko přivedl mezi nás do klubu Japonce pana Susumu Nakagavu, který přišel s tlumočnicí anglického jazyka, neboť právě touto řečí se v naší vlasti dorozumíval. Přinesl si s sebou velký kufr. Zajímalo nás, co z něho vytáhne. Brzy jsme se dočkali.
Byla to nádherná kimona sesbíraná z jeho rodiny. Vybral si z nás vhodné postavy, kterým by kimona padla a pomohl jim do nich se obléci. Pak jsme si je zblízka všichni prohlíželi. Začnu od nejhezčího. To slušelo naší Janě, štíhlé dívce nevysoké postavy. Bylo to kimono dcery pana Nakaganu, určené pro slavnostní příležitost. Růžová splývavá látka byla ručně vyšívaná pestrobarevnými květy. Na předloktí ruky měly rukávy jakousi kapsu, do které bylo možno dát drobnosti, bez nichž se ženy, ale ani muži neobejdou. Nemohl chybět zajímavě vázaný pás ani vějíř. Tajil se nám dech nad jeho krásou, ale též nad jeho cenou, na naše peníze asi 20 tisíc korun.
Také pánské kimono pro slavnostní příležitost mělo potisk na hnědém podkladu. Bývá to většinou emblém vztahující se k určitým slavnostem. Např. potisk kruhů mělo kimono určené pro olympijské hry. Kromě záhadně vázaného pásu mělo i čelenku. Tu prý muži nosí pouze k mimořádně slavnostním příležitostem, hlavně náboženským. Našemu Janušovi docela slušelo a cítil se v něm dobře. Jiné kimono nebylo zdobené, mělo námořnickou modř a vyznačovalo se kvalitou látky. Proužkované kimono si oblékl Miki Ďurko, prý takové nosil v japonském hotelu. Nepatří do společnosti, ale bylo určeno pro nošení po koupeli. Japonci nemají ve zvyku po koupeli se utírat, ale obléknou si kimono na mokré tělo. Vlhkost pod ním prý blahodárně působí na kůži.
Dále jsme se dověděli, že nevěsty nosí ke svatebnímu obřadu již většinou evropský oděv - bílé šaty, ale zvolí-li kimono, bývá pestré, mnohobarevné. Svobodné dívky a muži nosí kimona obtočená doprava jako u nás pánové zapínání, a vdané ženy a muži doleva jako dámské zapínání. Zajímavá je i vystýlka kimon v zadní partii v pase. Používá se proto, aby si osoby udržely vzpřímená záda. Proti nám dbají Japonci přísněji na své zdraví; předcházejí tak bolestem v zádech.
Nu, zeptali jsme se také, co se nosí pod kimonem. Asi by nebylo příliš estetické, kdyby se náhlým pohybem odhalily chlupaté nohy, hlavně u pánů. Pod kimonem se proto nosí speciální bavlněné bílé prádlo: triko a kamaše. Dnes se prý, jak jsme se dověděli od pana Nakagavy, od kimon ustupuje. Nosí se jen ke slavnostním příležitostem, jako u nás lidové kroje, ale nechybí v žádné domácnosti.
Také jsme dostali do rukou hůlky, sice bez talířů a japonské speciality, ale učili jsme se s nimi jíst. Řeknu vám, je to fuška, ale někteří z nás to brzy pochopili, záleží totiž na správném uchopení a zručných pohybech prstů. Možná by bylo zajímavé pozorovat našince v restauraci při skutečném jídle. Setkání to bylo opravdu pěkné a budeme na ně dlouho vzpomínat.
Eva Reinwaldová



** I letos můžete v Pardubicích soutěžit na abilympiádě **

Občanské sdružení T-Atlas pořádá ve dnech 26. až 29.srpna již 8.ročník celostátní přehlídky pracovních schopností a dovedností zdravotně postižených. Soutěžícím může být osoba starší osmnácti let s jakýmkoli typem zdravotního postižení.
Vyberte si z těchto oborů:

1. Aranžování květin
2. Studená kuchyně
3. Cukrářství
4. Pletení
5. Vyšívání
6. Šití dámských šatů
7. Háčkování
8. Drhání
9. Výroba oděvního střihu
10.Jednoduché účetnictví
11.Řízení automobilu
12.Truhlářství
13.Dřevořezba
14.Košíkářství
15.Keramika
16.Výroba šperků
17.Návrh plakátu
18. Tvorba reklamního panelu
19. Počítačová grafika a sazba
20. Programování
21. Počítačová editace textu
22. Zdobení kraslic
23. Mechanická montáž
24. Osazování desky plošných spojů
25. Internet - tvorba www stránek
26. Montáž PC
27. Technické kreslení - návrh pomocí počítače
28. Malba na hedvábí
29. Batika
30. Oděvní návrhářství
31. Krejčovství
32. Linoryt
33. Technická ilustrace

Většina oborů se objeví i na 5.mezinárodní abilympiádě, která se bude konat v roce 2000 v Praze.
Na letošní abilympiádu opět poskytlo výraznou státní dotaci Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Poplatek zahrnující ubytování a stravu se bude pro soutěžícího pohybovat kolem 130 Kč na den, stejnou částku uhradí i jeho doprovod. Další doprovázející osoby a všichni zahraniční účastníci si své náklady spojené s pobytem zaplatí v plné výši.
Jste rozhodnuti předvést v Pardubicích co dokážete? Pokud ano, sdělte nám laskavě písemně své jméno, adresu včetně telefonního čísla a discilíny, v nichž chcete soutěžit. Svou předběžnou přihlášku zašlete na adresu:
Občanské sdružení T-Atlas, Pospíšilovo nám.1693, 530 03 Pardubice
tel.+ fax: 040/626 55 83 nebo 333 66, e-mail: info@abilympics.cz
Včas od nás obdržíte závaznou přihlášku a podrobné organizační pokyny.
Vladimír Podnecký



** Život nejen na kolech '99 **

III. ročník fotografické soutěže o životě lidí s postižením

Pravidla soutěže:

1. Zúčastnit se mohou úplně všichni - jak občané se zdravotním postižením, tak občané bez postižení.

2. Maximální počet přihlášených fotografií od jednoho autora jsou 3 kusy (kusem se nerozumí série několika fotek). V případě zaslání většího počtu si Liga za práva vozíčkářů vyhrazuje právo výběru. Pokud se chcete zúčastnit soutěže o nejlepší snímek v kategorii zdravotně postižených, zašlete, prosím, kopii průkazu ZTP, ZTP/P.

3. Nejmenší rozměr fotografií je 15 x 21 cm, největší 30 x 40 cm, a to včetně případné pasparty. Fotografie mohou být barevné i černobílé.

4. Fotografie lze zasílat v termínu od 1.5. - 15.10.1999 na adresu Liga za práva vozíčkářů, Rybkova 14, 602 00 Brno.

5. Fotografie budou vystaveny opět na výstavě Rehaprotex jako součást doprovodných programů Pro váš úsměv, letos od 3. - 6.11. 1999 v areálu BVV, a.s. v pavilónu A.

6. Fotografie budou hodnoceny odbornou porotou v průběhu výstavy v těchto kategoriích:
a) nejlepší foto autora s tělesným postižením
b) nejlepší foto autora s mentálním postižením
c) nejlepší foto autora se zrakovým postižením
d) nejlepší foto autora bez postižení.

V kategoriích a) - c) budou do soutěže zařazeny fotografie bez tematického vymezení - tedy fotografovat můžete cokoli.
V kategorii d) budou do soutěže zařazeny fotografie vypovídající o životě lidí se zdravotním postižením.

7. Fotografie musí být na zadní straně označeny jménem a adresou, názvem (mottem) vystihujícím obsah snímku a kategorií a) - d).

8. Fotografie nebudou autorům vráceny.

9. Liga za práva vozíčkářů si vyhrazuje právo zveřejnit fotografie v časopise Vozíčkář, a to bez nároku na honorář pro autora. Dále si vyhrazuje právo uveřejnit fotografie v dalších tiskovinách - případný honorář bude zaslán autorovi - nebo na internetu při prezentaci Ligy za práva vozíčkářů.

10. Liga za práva vozíčkářů si vyhrazuje právo fotografie vystavovat na dalších akcích pořádaných na podporu projektů organizace nebo její propagaci.

11. V případě možnosti si Liga za práva vozíčkářů vyhrazuje právo fotografie vydražit a získaný obnos použít na podporu projektů organizace.

12. Autoři fotografií ručí za to, že fotografovaný objekt je seznámen s pravidly soutěže a souhlasí s nimi. Liga za práva vozíčkářů nebude na případné stížnosti reflektovat.

Nad letošním ročníkem fotografické soutěže Život nejen na kolech převzalo záštitu Ministerstvo kultury ČR.

Poznámka redakce:
Soutěž je především vhodnou příležitostí pro rodinné příslušníky zrakově postižených a pro jejich přátele, upozorněte je, prosím, na tuto možnost prezentace!



** Nejdůležitější informace o volání **
(Dokončení)

Přehled tel. čísel operátorských služeb

120 - informace o telefonních číslech účastníků v ČR
Cena hovoru: 5,20 Kč/hovor

0102 - meziměstské hovory zprostředkované spojovatelkou
Jednorázová cena: 14,40 Kč
+ za každou započatou min. (nezávisle na tarifním pásmu) 6,00 Kč/min

0149 - informace o cenách a službách v mezinárodním telefonním provozu a informace o telefonních číslech účastníků v zahraničí
Cena hovoru: 5,20 Kč/2 min.

125 - osobní buzení telefonem (objednané služby na čísle 125 zdarma)
Cena hovoru: 10,40 Kč/hovor

Přehled tel. čísel informačních služeb

14110 Stav ovzduší ..............................5,20 Kč/2 min.
14112 Přesný čas ................................2,60 Kč/1,5 min.
14113 Jídelníček ................................5,20 Kč/2 min.
14114 Sportka, 5 ze 40, Šance, Šťastných deset ..5,20 Kč/2 min.
14115 Sazka .....................................5,20 Kč/2 min.
14116 Předpověď počasí ..........................5,20 Kč/2 min.
14117 Informace, rady, návody a recepty
z TV receptáře ..................................5,20 Kč/2 min.
14118 Zajímavosti ...............................5,20 Kč/2 min.
14119 Nové knihy ................................5,20 Kč/2 min.
14141 Cestovní kanceláře ........................5,20 Kč/2 min.
14142 Úřad práce, volná místa ...................5,20 Kč/2 min.
14143 Sportovní zpravodajství ...................5,20 Kč/2 min.
14144 Výběr kulturních pořadů ...................5,20 Kč/2 min.
14145 Programy kin ..............................5,20 Kč/2 min.
14146 Programy televize .........................5,20 Kč/2 min.
14147 Programy rozhlasu .........................5,20 Kč/2 min.
14149 Informace o cestovních dokladech ..........5,20 Kč/2 min.
Všechny uvedené ceny jsou včetně DPH.
Ne všechna telefonní čísla informační služby jsou dostupná ve všech regionech

Důležitá telefonní čísla

155 Záchranná služba

158 Policie

150 Hasiči

129 Poruchy telefonních stanic

Spojení s těmito čísly není tarifováno.


Výběr ze služeb SPT Telecom, a.s.
Služby k hovorům
 Služby k hovorům přinášejí uživatelům mnohé výhody, které šetří čas a zjednodušují život v mnoha situacích. Služby označené "*" mohou využívat jen účastníci, jejichž telefonní stanice je připojena na digitální ústřednu.

Čekající hovor*
 Během telefonního hovoru je účastník informován o dalším volání. Může pokračovat v původním hovoru, nebo přijmout nový hovor a původní hovor zrušit, či uvést do stavu čekání.

Přesměrování hovorů*
 Pomocí této služby mohou být veškerá volání, přicházející na telefonní stanici, dočasně přesměrována na libovolné jiné telefonní číslo.

Pevné směrování hovorů*
 Služba Pevné směrování hovorů po uplynutí 10 sekund od zvednutí sluchátka automaticky spojí předem navolené telefonní číslo.

Omezení odchozích hovorů
 Pomocí této služby lze zablokovat odchozí volání, například na meziměstská nebo mezinárodní telefonní čísla.

Provolba
 Služba Provolba umožňuje přímo a rychle volat konkrétního úředníka pobočkové ústředny bez nutnosti volat přes spojovatelku.

Sériová linka
 Díky této službě jsou veškeré příchozí hovory směrovány na zvolenou skupinu telefonních čísel. Na stejné telefonní číslo se tak v jediném okamžiku dovolá více volajících.

Konferenční hovor*
 Služba umožňuje hovořit současně s několika dalšími telefonními účastníky. Podle typu ústředny, na kterou je připojena vaše telefonní stanice, tak můžete mluvit současně až se čtyřmi nebo až se sedmi dalšími účastníky.

Telecombox
 TelecomBox je hlasová schránka pro účastníky, jejichž telefonní stanice je připojena na digitální ústřednu. Svým využitím připomíná telefonní záznamník. Dokáže však mnohem více. TelecomBox nahraje zprávu nejen pokud nikdo neodpovídá, ale také je-li obsazeno. Každou nově přijatou zprávu může oznámit na vámi zvolené telefonní číslo v pevné mobilní síti a díky heslu se k vašim vzkazům nedostane žádná neoprávněná osoba.

CzechMATE
 S univerzálně předplacenou kartou CzechMATE můžete telefonovat z jakéhokoli telefonního přístroje z různých zemí světa. Je samozřejmě možné volat také z České republiky do ciziny, ze zahraničí do ČR nebo jenom v rámci ČR. K telefonování můžete použít veřejné telefonní automaty a hotelové telefony (bez použití dalších karet či mincí). Spojení se službou CzechMATE je zdarma. Platíte pouze dobu spojení s volanou stanicí. Kartu CzechMATE si můžete zakoupit v různých hodnotách. Existují karty v hodnotě 500 Kč, 750 Kč a 1000 Kč. Kartu najdete ve vybraných novinových stáncích, hotelích, směnárnách, benzinových stanicích, na poštách, v prodejnách TELESET a na dalších místech označených CzechMATE.

euroISDN
 Služby euroISDN jsou jediným druhem telekomunikačních služeb na světě, které jsou tak široce dostupné jako obyčejný telefon, a které vám však nabízejí takové množství možností, že vám stačí jen vybrat ty, které přesně potřebujete. Z pohodlí své kanceláře dohlédnete díky euroISDN nejen na vzdálené provozy a do skladů vaší firmy, kterou řídíte, ale i domů na své děti, které mezitím přišly ze školy. Přitom můžete nadále telefonovat, a to ještě mnohem komfortněji než předtím. K tomu potřebujete jednu základní přípojku euroISDN, kterou získáte za výhodnou cenu jednoduchou přeměnou vaší současné telefonní linky. Vaše nová přípojka euroISDN se chová jako dvě nezávislé linky. To znamená, že zatímco si užíváte rychlého přístupu na internet, kde proklikáváte stránkami až pětkrát rychleji než dosud, vy zůstanete nadále dosažitelný na telefonu či faxu. A co víc, na vaši přípojku můžete připojit až 8 různých zařízení. Každé z nich může mít své vlastní telefonní číslo. Služby euroISDN se mohou měnit a růst přesně tak, jak se mění a narůstají vaše nároky. Pro větší firmy je vhodnější použít druhý typ připojení, tzv. primární přípojku euroISDN30, kterou lze rovněž získat velmi výhodně přeměnou současného způsobu připojení. Nabízí až třicet nezávislých komunikačních kanálů. Ty se mohou chovat buď jako nezávislé telefonní linky, anebo také mohu být virtuálně spojovány, aby umožnily rychlé přeměny dat.



** Nevidomá žena protelefonovala téměř milion korun **

Obvinění z podvodu sdělí v nejbližších dnech pětapadesátileté Kristýně S. z Hlučína vyšetřovatel opavského úřadu vyšetřování.
Nevidomá žena totiž během necelého roku protelefonovala na účet opavského spotřebního družstva Jednota částku blížící se milionu korun.
Žena pracovala jako manipulantka v telefonní ústředně na ředitelství zmíněného družstva. Podařilo se jí obejít softwarové zábrany a v pracovní době pak volala na různé linky s předčíslím 0609, na nichž se hrají nejrůznější telefonické hry. Protelefonovala tak 442 572 impulsů a družstvu způsobila škodu, která je zatím odhadována na 922 422 korun. Ženě hrozí odnětí svobody na pět až osm let.
Jakmile vedení Jednoty odhalilo, kdo se za enormně vysokými účty za telefonní hovory v období od března 1997 do června 1998 skrývá, okamžitě s Kristýnou S. rozvázalo pracovní poměr. Jak nám potvrdily důvěryhodné zdroje, ženě do té doby kolegové v zaměstnání i vedení družstva všemožně vycházeli vstříc. Není tajemstvím, že vzhledem k obrovským částkám, které muselo družstvo za telefonické hovory uhradit, nedostali pracovníci ředitelství Jednoty vloni před Vánocemi své třinácté platy.
Kristýna S. se dále k případu odmítla vyjádřit. Uvedla, že v telefonních hazardních hrách sice několikrát vyhrála, ale vždy šlo o malé částky. Lidé z jejího okolí však upozornili na to, že během kritické doby koupila sobě a svému bratrovi domek.

Moravskoslezský den, 15.4.1999



** Za hranici všedních dnů **

Jak říká můj dobrý životní partner, "nejhorší je nedělat nic." A tak krédo našeho každodenního životního stylu je odrazem snahy naplnění tohoto úsloví, se snahou tedy prožívat a ne přežívat. Abyste úplně rozuměli - jde o něco zcela jiného než jsou ekonomické záležitosti. To by bylo psaní o něčem úplně jiném. Život ale není - naštěstí - jen v hodnocení hromadění materiálních statků a tak nepatříme ani do kategorie tzv. "prdůchů", tedy pracujících důchodců, s tím, že se v mnohém uskrovníme a spokojenost nám přinášejí spíše citové a poznávací prožitky.
Proto mne potěšila další aktivita výboru našeho Klubu českých turistů při TJ ZORA PRAHA. V programu akcí dalšího čtvrtletí jsem objevila novinku a věřte, že náramnou! Pod názvem mého povídání se ukrývá náplň akcí k poznání dalších koutů naší krásné země.
Naši turisté jsou velmi aktivní, ale z pochopitelných důvodů hlavně o sobotách a nedělích. Všední dny jedenkrát za měsíc přestávají být tak zcela všední a kdo může, podobně jako jsem využila příležitosti i já, má možnost udělat něco pro sebe a nebýt sám.
Úterý 20.dubna se vydařilo opravdu jaksepatří. Modré nebe, sluníčko a i jarní vánek byl zvědavý, jak asi turistická akce dopadne. A tak na pětici šlapajících nadšenců sneslo to nejpodstatnější - příjemnou pohodu a radost z hezkého dne.
Po vystoupání na Trosky se již pohodově došlo na Hruboskalsko, kde jsme se prošli mezi skalními útvary, pokochali se výhledy nejen na krásu Českého ráje, ale i do širokého okolí. Mezi bizarními pískovcovými útvary, které se nad námi tyčily, jsme u symbolického památníku horolezců, kteří zahynuli v různých vysokohorských expedicích, uctili jejich památku.
V arboretu jsme obdivovali exempláře statných dřevin, nedaleko zámku Valdštejn jsme zašli obdivovat prostou a přece vznosnou krásu Kopicova statku, typické pojizerské architektury.
Hlavatice, to byla poslední vyhlídka, která nám jako na na dlani otevřela cíl naší cesty, město Turnov. Našlapaných dvacet kilometrů bylo znát až ve vlaku při ujíždění krajinou zpět domů. Hranice všedního dne byla překonaná, těším se na další a věřím, že nás bude čím dál víc.

Eva Beránková



** Dostali jsme na frak, ale na plese jsme nebyli **

Tak to v životě chodí a ve sportu obzvláště. Štěstěna svoji přízeň rozděluje na všechny strany a má pravdu. Sport má být zábava i radost pro všechny zúčastněné.
V pátek 16. dubna jsme na závod v simulované zvukové střelbě a v kuželkách jeli do Karlových Varů v dobrém rozmaru. Vidina putovního poháru, který získáme do trvalého držení naší tělovýchovné jednoty Zora Praha, nám připadala skoro jistá. Chlad a déšt, který na nás ve městě teplých pramenů čekal, nás nemohl ani trochu rozházet a jako varování před blížící se sportovní katastrofou jsme to nebrali již vůbec. Teplo a tradičně přátelské ovzduší v karlovarské kuželně nám ještě zamlžilo růžové brýle a téměř úplně utlumilo našeho bojového ducha. My, jako střelci, jsme si rovněž zahráli kuželky, ale jenom jako doplňkový sport a ani poslední místo v soutěži družstev nám nezkazilo náladu. Vždyť jsme mohli poprvé házet koule vedle špičkových kuželkářů a neublížili jsme ani sobě a dokonce ani jim. Což byl tedy nakonec úspěch. Naše kuželkářské áčko však pohár neobhájilo a začaly se objevovat první mráčky obav o pohár střelecký.
Druhý den jsme již ale v 9 ráno svižně vystupovali do několika desítek schodů ke střelnici. Chvíli nám připadalo, že jsme spíše na rozhledně, ale když se plíce uklidnily a začala se losovat startovní čísla, bylo jasné, že jsme na správném místě. Tak jdeme na to a musíme zvítězit.
Nestalo se tak. Karlovarští se na nás dokonale připravili a porazili nás. Sice ne na hlavu, ale na kolena nás dostali. Dali nám zkrátka na frak, k tomu lístky na ples a jako zlatý hřeb nám sebrali pohár. Smutnými hlasy jsme se domluvili, že již máme "taneček" za sebou a že půjdeme nejdříve naše velké zklamání rozplavat do hotelu Termal (do jehož bazénu nám pozorný pořadatel pan Rogaczewski a jeho parta dali plavenky) a pak zajdeme hojit bolístky do města. Pod heslem "na bolavou dušičku křupavou kůrčičku" jsme navštívili léčebnu zvanou "Ondřejská kaple". Několikahodinové intenzivní léčení přineslo dokonalý efekt. Všichni jsme se vraceli do lázeňského domu Florencie v pohodě a s úsměvem.
Dnes již opět pilně trénujeme a těšíme se, jak zase za rok povezeme pohár do Prahy a Karlovarští se budou léčit. Ale kdo ví.Třeba se štěstěna obrátí úplně někam jinam a družstva Karlových Varů a Zory Praha se budou lízat z utržených ran společně. Sportovní štěstěna ale nedává nic zcela zadarmo. To by se na nás ti příští vítězové pěkného karlovarského závodu museli již nyní začít opravdu pečlivě připravovat.

Miloš Slavík



** Mladé šachisty přivítala Bratislava **

Ve dnech 23. - 25. dubna se sjelo 28 mladých vyznavačů královské hry na 1. mezinárodní šachový turnaj zrakově postižených žáků. Dějištěm urputných soubojů se stala tělocvična školy pro slabozraké děti v Bratislavě - Karlově Vsi.
Do Bratislavy přijeli hráči i hráčky - z nichž někteří určitě vůbec prvně - z pěti dalších měst: z Brna, Budapešti, Litovle, Levoče a Prahy. Bratislavští přihlásili do soutěže dokonce dvě družstva.
Začalo se hrát hned v pátek záhy po obědě a pokračovalo pak celou sobotu. Ještě předtím se sešli vedoucí výprav a dohodli s panem rozhodčím v rámci pravidel vše tak, aby nedocházelo ke zbytečným reklamacím nebo dokonce k protestům. Pořadatelé se sice předem omlouvali za případné organizační nedostatky, neboť podobný turnaj zatím v takovém rozsahu ještě nepořádali, ale jak se ukázalo později, byly tyto omluvy zcela zbytečné.
Soutěž byla zorganizovaná dokonale. Pro všechny hráče i ostatní účastníky bylo zajištěno nejen pohodlné hrací prostředí, ale i zázemí a s velkou péčí byl připraven i doprovodný program. Ten začal probíhat hned v pátek v podvečer po odehrání dvou plánovaných kol. Nejprve jsme museli vystoupat po několika desítkách věkem již poznamenaných schodů, což bylo zřejmě pro některé zrakově postižené poněkud obtížnější, abychom si mohli prohlédnout a poslechnout výklad o Bratislavském hradě. Pak jsme navštívili historickou část města a prohlédli si i budovu Slovenského Národního divadla. Tato vycházka již téměř za tmy musela svojí zvláštní atmosférou zapůsobit snad na každého z nás a tím samozřejmě myslím, že tedy i na naše svěřence. Ti se sice hlavně těšili na avizovaný závěr této vycházky, v jídelně Mc Donald's, ale i přesto si myslím, že i na ně zapůsobily tiché uličky a naopak hudbou a smíchem živě pulzující starobylá náměstí. Tuto atmosféru nepokazilo ani ne zrovna ideální počasí hrozící deštěm. Bylo zjevné, že se procházka městem všem líbila.
Samotný turnaj proběhl obvyklým způsobem, tedy hrálo se švýcarským systémem na 7 kol. Dosažené body hráčů jednotlivých výprav se sečetly a tím byl stanoven výsledek družstva. V jednotlivcích to bylo jasné. Co si kdo uhrál, to měl. Souběžně tedy proběhla jak soutěž čtyřčlenných družstev, tak jednotlivců.
V obou soutěžích zazářily děti z Litovle. Dá se říci, že se to dalo i čekat. Poslední dobou se jim totiž při různých turnajích opravdu daří. Konkrétně při tomto turnaji vedlo družstvo Litovle od prvního do posledního kola. Byl to závod, jak se říká - start-cíl. Zvítězilo se ziskem 20,5 bodu před prvním družstvem Bratislavy a dětmi z Levoče. Družstvo ze školy v Koperníkově ulici v Praze skončilo s půlbodovou ztrátou na čtvrtém místě, Brňáci byli pátí a děti z Budapešti šesté. Druhé družstvo Bratislavy hrálo mimo soutěž, ovšem velmi dobře. Kdyby se jeho výsledek započítával do soutěže, skončilo by patrně třetí.
V jednotlivcích se vítězkou stala Veronika Šubertová se 6 body před Markem Peňázem, samozřejmě oba z Litovle. To nepotřebuje žádný komentář, snad jen to, že my na ostatních školách budeme muset v přípravě žáků poněkud přidat, aby nám litovelský vlak neodjel.
Po slavnostním vyhlášení výsledků, kterého se zúčastnil i ředitel školy ing. Josef Šimko, pozdravil hráče i pan Štefan Kopčík, předseda Svazu zrakově postižených sportovců na Slovensku. Svojí přítomností dodal celé akci na vážnosti. Pak následovalo předání krásných věcných cen všem vítězům a hned po tom přišel druhý vrchol tohoto sportovního setkání, a to byla závěrečná diskotéka. Od pořadatelů to byl šťastný nápad. Děti se ohromně bavily.
Na závěr se sešli i vedoucí všech výprav s vedením školy a shodli se na tom, že je všeobecná vůle v podobných akcích pokračovat, střídavě v Čechách i na Slovensku. Je dobře, že právě na Slovensku jsou také takoví nadšenci, kteří dokáží uspořádat pro děti, které nachází v šachové hře svou zálibu, tak pěknou akci, že si dokáží na přípravu udělat čas, sehnat peníze a samozřejmě vytvořit pracovitý tým dobrovolníků, bez kterého by organizování něčeho podobného asi vůbec nešlo. Radost bylo sledovat, jak zde vše klapalo.
Zdá se, že je naděje, že kontakty se slovenskými sportovci budou přece jen častější. Kde bude další turnaj se sice ještě přesně neví, ale už teď se na něj těšíme.

Luboš Slavík



** Inzerce **

Daruji noty pro klavír v bodovém písmu - Czerny: Op. 821, Fischerová a Crammer: Oktávové etudy a další.
Zn.: Telefon (02) 70 55 92

Přenechám bezplatně větší počet zvukových knih na cívkách. Bližší informace na čísle (05) 52 13 82.
Zn.: Brno




[Domů | Zpět]
Náměty a připomínky zasílejte na: web@braillnet.cz
Copyright © 1995 - 1999 SONS