JAK TO VIDÍM JÁ

Motto :
Abychom dosáhli pokroku, musíme založit svou činnost na úspěchu. Sledování vlastního zájmu nesmí ohrozit, či omezit 90 a více procent lidí, ale naopak v konečném důsledku jim musí prospívat.

Zatím se zřídkakdy stává, aby průmyslové výrobky mohly být podnětem k zamyšlení nad takovými věcmi, jako jsou svoboda a lidská práva. Na setkáních s Mobilisem tomu tak je a bude. Protože svoboda mimo jiné znamená i co největší manévrovací prostor pro každého, možnost být vystaven co největšímu množství podnětů zvnějšku, nebýt okraden o možnost styku s lidmi. Odpradávna je proto možnost svobodného pohybu velkým hybatelem lidského myšlení a rozvoje lidských sil. Na jedné straně vidíme, jak mobilita řeckého světa stála u zrodu dodnes ohromujících výsledků vědy a kultury. Národy Orientu nebyly o nic méně nadané, ale byly po staletí okrádány o možnost svobody pohybu. Ti, kdo chtěli těsně kontrolovat společnost, zbavovali lidi možnosti svobodně se pohybovat. To platilo ve starověku, středověku, stejně jako dnes.

Vyspělost společností a jejich perspektivy do budoucna v neposlední řadě určuje vyspělost dopravní soustavy. Stačí připomenout, že velké indiánské a africké říše byly snadnou kořistí dobyvatelů mimo jiné proto, že neznaly princip kola. V podmínkách Střední Evropy konce XX. století nemůže nikdo přemýšlet o ekonomickém úspěchu, kdo by zároveň neuvažoval o rozvoji dopravní struktury. To platí i o takovém společenském procesu jako je integrace lidí s omezenými možnostmi pohybu a orientace do normálního života. Z provedených analýz vyplynulo, že základním předpokladem k tomu je svobodný pohyb - doprava, tedy bezbariérové dopravní stavby a dopravní prostředky.

Svoboda pohybu je pro občany základním předpokladem pro přístup k dalším svobodám - vzdělání, pracovní zařazení, shromažďování, léčení, kulturního či jiného společenského vyžití a pod., a představuje základ rozvoje sociálních služeb.

V Listině základním lidských práv v článku 14 je uvedena SVOBODA POHYBU, kterou je ovšem nutné chápat šířeji, než jako pouhou svobodu cestování. Měla by se chápat jako možnost pohybu pro všechny skupiny obyvatel, t.j. i pro lidi se zdravotním postižením. Člověk se zdravotním postižením má stejné potřeby jako všichni ostatní, jenom pro jejich uspokojení potřebuje určité podmínky.

S pomocí státu dochází k obnově vozového parku městské hromadné dopravy. Při této obnově je proto důležité respektovat nový standard v oblasti dopravních prostředků - nízkopodlažní vozidla. To znamená, že obnovu vozového parku postupně realizovat pouze nízkopodlažními vozidly. Svým podílem by měla přispět i města a obce.

Vážení přátelé,

chci tím říci, že nestačí zakotvit lidská práva v zákonech, ale je třeba udělat vše pro to, aby se mohla naplňovat v každodenním životě. Je nedůstojné vykládat lidem s handicapem, že jsou svobodní, že mají individuální svobodu volby, když jsou celoživotně připoutáni ke svému vozíčku, se kterým se nikam nedostanou, nebo jenom ztěží. Je proto potěšitelné, že se dnes nacházejí nové cesty v oblasti výstavby i dopravy směřující k tomu, aby se prostor svobody vymezený v zákonech stal skutečným prostorem obývaným lidmi.

Věřím, že výrobci bezbariérových tramvají, trolejbusů a autobusů budou odměněni za svou svou odvahu vyvíjet nové produkty v době, kdy se všechny podniky potýkají s potížemi. Neboť to, co se zprvu zdálo něčím navíc, nadstandardem, se brzy stává novým standardem. Svojí pomocnou ruku v prosazování nového standardu v MHD, nám podal Dopravní podnik hlavního města Prahy, kterému patří naše poděkování. Přesto však výzýváme zástupce měst, kteří by mohli vyjít vtříc potřebám handicapovaných a starších spoluobčanů. To je také apel na členy parlamentu, aby mysleli na ty, kteří se buď nemohou bránit anebo jen velmi obtížně. Parlament by měl stát v čele zápasu o to, aby nikde nebyla zapomenutá zákoutí naší společnosti, aby místo izolovaných ghett rostlo vědomí solidarity všech občanů, bez níž přirozená integrace není možná. Americká literátka Emma Goldmanová už roku 1910 napsala, že "požadavek rovných lidských práv v každém ohledu života je spravedlivý a čestný : ale, konec konců, nejvíc ze všech je životně důležité právo milovat a být milován". To vyžaduje integraci : jakákoliv ghetta plodí strach, zášť a frustraci.

Svoboda pohybu v každém ohledu je cestou k sebevědomému občanovi sebevědomého státu. Věřím, že tak jako si na setkáních s námi humanita, průmysl a obchod podávají ruku, bude tomu tak i v jiných strukturach občanských společností. Protože skutečné naplnění lidských práv není něčím navíc, na co společnost doplácí : je to cesta vpřed pro nás pro všechny.


PhDr.Tatiana Šindelářová,C.Sc.
předsedkyně Mobilis, o.s.
Olbrachtova 50
140 00 Praha 4
tel.fax 02/4144 31 44



[Domů  | Zpět]
Chcete-li se kontaktovat s touto organizací, použijte kontaktů na organizaci uvedených na této stránce na začátku.
Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých je správcem tohoto Informačního systému pro zdravotně postižené.
Máte-li připomínky ke vzhledu stránky nebo je v textu překlep či chyba, pište na web@braillnet.cz